Mikuláš Wurmser ze Štrasburku
| Mikuláš Wurmser ze Štrasburku | |
|---|---|
| Narození | 1320 Štrasburk |
| Úmrtí | 1. listopadu 1363 (ve věku 42–43 let) Praha |
| Povolání | malíř |
| Funkce | dvorní malíř |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Mikuláš Wurmser ze Štrasburku (před 1320? Štrasburk – pravděpodobně 1. listopadu 1363 Praha)[1] byl malíř deskových obrazů a nástěnných maleb v období vrcholné české gotiky, významný dvorní malíř císaře Karla IV.
Život
[editovat | editovat zdroj]Do Čech přišel z Alsaska jako štrasburský měšťan. Oženil se s Anežkou, dcerou žateckého měšťana Martina Clugela. V roce 1357 pro ni, pro sebe a pro potomky koupil pozemkovou rentu od žateckého měšťana Jana Gebharda, vybíranou ze statku v dnes již zaniklé vesnici Košetice severně od Žatce.[2] Do kontaktu se Žatcem se mohl dostat v souvislosti s nákupem domu Karlem IV. před rokem 1357.[3] Nelze vyloučit, že Wurmsera panovník pověřil výzdobou interiéru domu.[4]
Byl pražským měšťanem a členem malířského bratrstva. V letech 1350– po 1360 pracoval jako malř, nejméně od roku 1357 jako významný dvorní malíř Karla IV. v Praze a na Karlštejně, císař jej nazýval svým malířem a dvořanem pictor familiaris. Roku 1359 mu císař uvolnil disponování majetkem a napsal, že jej potřebuje k práci na "místech a hradech". Roku 1360 mu císař pronajal na doživotí dvorec Mořina nedaleko Karlštejna. Byl ženatý, ale o potomcích není nic známo. Pravděpodobně je totožný s malířem Mikulášem, který byl v Praze zavražděn roku 1363.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Provedl část nástěnné výzdoby na hradě Karlštejně, v kapli sv. Kateřiny především portréty Karla IV., jeho manželek, dále tři takzvané Ostatkové scény, v nichž Karel IV. 1) Přijímá trn z Kristovy trnové koruny a relikvii z Dřeva sv. Kříže od francouzského dauphina. 2) přijímá relikvie od kyperského krále Petra I. z Lusignanu (?) nebo od krále Roberta I. z Anjou; 3) Vkládá relikvii z Dřeva Kristova kříže do svého zlatého oltářního kříže. Většina jeho prací byla zničena.
Někdy bývá ztotožňován s anonymním "Mistrem lucemburského rodokmene", který na Karlštejně vytvořil 64 imaginárních nástěnných portrétů členů lucemburského rodu od biblického Cháma až po Karla IV.[5] Tyto obrazy se dochovaly jen v kolorovaných kresbách ze 16. století v tzv. Heidelberském kodexu (Codex Heidelbergensis), jejich styl tedy nelze přesně určit.
Význam
[editovat | editovat zdroj]Mikuláš Wurmser byl významným malířem vrcholné české gotiky. Podílel se na formování tzv. měkkého slohu, který dovršil Mistr Theodorik a přispěl k významu české české gotické malby v evropském kontextu a k šíření jejího vlivu na následující generace (např. Mistr Třeboňského oltáře i do sousedních zemí.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikuláš Wurmser ze Štrasburku na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jakub Vítovský, Několik poznámek k problematice Karlštejna, Zprávy památkové péče 11, 1992, s.4
- ↑ BOROVÝ, Clemens (ed). Libri erectionum archidioecesis Pragensis II, 1375–1388. Praha: [s.n.], 1878. 260 s. Dostupné online. S. 169–170.
- ↑ SCHLESINGER, Ludwig (ed). Urkundenbuch der Stadt Saaz bis zm Jahre 1526. Praha: Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 1892. 291 s. Dostupné online. S. 22.
- ↑ SEIFERT, Adolf. Geschichte der königl. Stadt Saaz. Žatec: nákladem vlastním, 1894. 841 s. S. 179.
- ↑ A.Friedl, 1956
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Antonín Friedl, Mikuláš Wurmser, mistr královských portrétů na Karlštejně. NKLU Praha 1956
- Jaroslav Pešina a kolektiv: České umění gotické 1350 - 1420. Academia Praha 1970
- Jakub Vítovský, Několik poznámek k problematice Karlštejna, Zprávy památkové péče 11, 1992, s.4
- Jiří Fajt a kolektiv:: Magister Theodoricus - dvorní malíř císaře Karla IV - umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna. Katalog výstavy konané od 12.11. 1997 do 26.4 1998). Praha 1997. ISBN 80-7035-142-X
