Mikuláš Hostislav z Horažďovic
| Mikuláš Hostislav z Horažďovic | |
|---|---|
| Narození | kolem roku 1300 |
| Úmrtí | zřejmě v roce 1360 České království |
| Národnost | česká |
| Povolání | římskokatolický duchovní |
| Nábož. vyznání | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Mikuláš Hostislav z Horažďovic byl český římskokatolický kněz, děkan kolegiátní litoměřické kapituly a v letech 1349 až 1360.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mikuláš zřejmě pochází z vedlejší větvě pánů z Landšteina, zvaná Želečtí z Landštejna nebo páni ze Želče. Páni ze Želce pochází od Vítka ze Skalice, který je doložen v letech 1265 až 1266. Jedním z jeho potomkům by měl být jakýsi Hostislav (hypotéza je, že se jedná o Vítkova vnuka), který žil na dvoře Karla IV. (1316-1378) a byl kancléřem královny Elišky Přemyslovny (1292-1330). Měl několik synů. Jedním z nich byl i Mikuláš Hostislav z Horažďovic, který se stal nejdříve kaplanem krále Karla IV. a poté v roce 1349 prvním děkanem litoměřické kolegiátní kapituly.
Kapitulní děkanství, bylo založeno 21. listopadu 1349 císařem Karlem IV. prostřednictvím arcibiskupa Arnošta z Pardubic, který byl vlastním bratrem 20. litoměřického probošta Bohuslava z Pardubic.
Jelikož se jednalo v případě založení kapitulní dignity děkana o fundaci a s ní spojené obročí, byla použita část fundačního majetku probošta a k ní byl přidán majetek kanonikátu scholastika. Tento kanonikát je poprvé zmíněn v souvislosti s Litoměřicemi v roce 1263,[1] kdy je zmíněn kanovník Jan. Scholastikát jako takový, aktem založení kapitulního děkanství zanikl.
Úkolem kapitulního děkana je zachovávat rezidenci a pečovat o bohoslužby konané slavnostním způsobem.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TADRA F.: Kanceláře a písaři v zemích Českých, ČČH 5, 1899, č. 5, s. 321-322.
- BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057-1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 39-40.
- MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 26-29.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Kronika růže Archivováno 4. 7. 2020 na Wayback Machine.
