Michnice
Michnice | |
---|---|
Dům čp. 1 | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Rožmitál na Šumavě |
Okres | Český Krumlov |
Kraj | Jihočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°42′48″ s. š., 14°24′15″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 11 (2021)[1] |
Katastrální území | Hněvanov (13,8 km²) |
PSČ | 382 92 |
Počet domů | 9 (2011)[2] |
Michnice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 142786 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Michnice je malá vesnice, část obce Rožmitál na Šumavě v okrese Český Krumlov. Nachází se asi dva kilometry severovýchodně od Rožmitálu na Šumavě. Michnice leží v katastrálním území Hněvanov o výměře 13,8 km².
Historie
[editovat | editovat zdroj]Jméno Michnice (Michnitz) pochází z vlastního jména Michna, znamená tedy, že se jedná o ves lidí Michnových.[3] Původní tvrz, resp. dvůr, společně s vesnicí byla poprvé připomínána v roce 1259, obývali ji zemané z rodu Doudlebských a Jivnovských. Na konci 14. století tvrz vlastnil Mikšík z Michnic, jehož potomci se nazývali Pouzary z Michnic. Roku 1602 koupil vesnici s tvrzí Petr Vok z Rožmberka a o sedm let později je věnoval svému synovci Janu Zrinskému ze Serynu. Vesnice zůstala součástí rožmberského panství, tvrz byla pravděpodobně odprodána. Poslední zpráva o tvrzi se datuje k roku 1615.[4][5]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Dům čp. 1 v nároží rozlehlého hospodářského dvora v jihozápadní části vesnice je tvrz, kterou v gotickém slohu pravděpodobně nechal postavit Jindřich Pouzar z Michnic a která je poprvé zmíněna v roce 1597. Dochovaná podoba je výsledkem renesanční přestavby. V budově se zachovaly valeně zaklenuté místnosti, z nichž jedna sloužila jako černá kuchyně.[5][6]
- Michnická lípa, památný strom
- Socha svatého Jana Nepomuckého
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Ignaz Depil (1793–1867), během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. III/0069.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl 3. Praha: [s.n.], 1884. Dostupné online. S. 118.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek V (Jižní Čechy). Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986.. Příprava vydání Karel Tříska. [s.l.]: [s.n.] S. 128.
- ↑ Kolektiv autorů. Encyklopedie českých tvrzí. 1. vyd. Díl II. K–R. Praha: Argo, 2000. 273–663 s. ISBN 80-7203-279-8.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Michnice na Wikimedia Commons
- Michnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)