Michal Petro

brig. gen. Michal Petro
brig. gen. Michal Petro
Narození	25. září 1916; Šumiac; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	1945; Velkoněmecká říše
Příčina úmrtí	za neznámých okolností
Národnost	slovenská
Povolání	voják
Rodiče	Michal Petro, Katarína Margetová
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Michal Petro (25. září 1916 Šumiac – 1945 Velkoněmecká říše) byl slovenský důstojník, partyzánský velitel, účastník Slovenského národního povstání a oběť nacismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Před druhou světovou válkou[editovat | editovat zdroj]

Michal Petro se narodil 25. září 1916 v Šumiaci, vesnici na úbočí Kráľovej hoľe, v rodině Michala Petra a Kataríny, rozené Margetové. V Lučenci vystudoval reálné gymnázium, poté studoval na lékařských fakultách v Bratislavě a Praze, studia ale nedokončil.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Michal Petro nastoupil prezenční vojenskou službu ve slovenské armádě 10. ledna 1940. Mezi listopadem 1940 a květnem 1941 absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v záloze. Po zapojení se Slovenského státu se účastnil bojů na východní frontě jako příslušník Zajišťovací divize. V noci na 15. května 1943 zběhl společně s Jánem Nálepkou v prostoru Jelska k partyzánům gen. Alexandra Nikolajeviče Saburova, za což byl 2. června téhož roku v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Začal působit u 1. československého partyzánského oddílu mj. na funkci náčelníka štábu nebo velitele rozvědky, usiloval o další přechody slovenských vojáků k partyzánům, podílel se na přípravě a uskutečňování bojových akcí. Dne 17. listopadu 1943 byl prezentován u 1. československé samostatné brigády ve Vasilovce. Po vypuknutí Slovenského národního povstání byl v srpnu 1944 vysazen na povstalecké území, aby zde zastával funkci pobočníka generála Rudolfa Viesta.^[1] Po porážce povstání ustoupil do hor, kde byl začátkem prosince zraněn. Dne 22. prosince 1944 ho v banskobystrické nemocnici vypátrala a zatkla německá policie, následně byl odvlečen na německé území, kde za neznámých okolností zahynul.^{[pozn. 1]}

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

1942 Za hrdinství III. stupně
1943 Medaile partyzánů vlastenecké války I. stupně
1944 Československý válečný kříž 1939
1944 Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
1969 Řád rudé hvězdy

Posmrtná ocenění[editovat | editovat zdroj]

Michal Petro byl v roce 2016 in memoriam povýšen do hodnosti brigádního generála

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

↑ Ještě 8. dubna 1945 zveřejnil německý i český protektorátní tisk propagační zprávu o zajetí generálů Viesta, Goliana a dalších (včetně Michala Petro) a o jejich výpovědích, týkajících se role Sovětského svazu a západních spojenců při organizaci Slovenského národního povstání. O osudech zajatých vojáků ani o tom, zda byli v době zveřejnění naživu, se články nezmiňovaly.^[2] ^[3]^[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ŠOLC, Jiří. Za frontou na východě. Cheb: Svět křídel, 2003. ISBN 80-85280-93-0. S. 111. Dostupné online po registraci.
↑ Warum der slowakische Aufstand scheiterte. Volksdeutsche Zeitung. 1945-05-08, s. 2. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1803-9405. (německy)
↑ Vratkost "československé" koncepce Benešovy. Polední list. 1945-04-08, s. 1. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1804-8838.
↑ Zákulisí česko-slovenské emigrace. Venkov. 1945-04-08, s. 1. Dostupné online. ISSN 1805-0905.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 227.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Petro, Michal na stránkách Válka.cz

[5] Ještě 8. dubna 1945 zveřejnil německý i český protektorátní tisk propagační zprávu o zajetí generálů Viesta, Goliana a dalších (včetně Michala Petro) a o jejich výpovědích, týkajících se role Sovětského svazu a západních spojenců při organizaci Slovenského národního povstání. O osudech zajatých vojáků ani o tom, zda byli v době zveřejnění naživu, se články nezmiňovaly.^[2] ^[3]^[4]

[1] ŠOLC, Jiří. Za frontou na východě. Cheb: Svět křídel, 2003. ISBN 80-85280-93-0. S. 111. Dostupné online po registraci.

[2] Warum der slowakische Aufstand scheiterte. Volksdeutsche Zeitung. 1945-05-08, s. 2. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1803-9405. (německy)

[3] Vratkost "československé" koncepce Benešovy. Polední list. 1945-04-08, s. 1. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1804-8838.

[4] Zákulisí česko-slovenské emigrace. Venkov. 1945-04-08, s. 1. Dostupné online. ISSN 1805-0905.

[1]

[pozn. 1]

[2]

[3]

[4]