Přeskočit na obsah

Michael Pupin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Michael Pupin
Narození9. října 1858 nebo 4. října 1858
Idvor
Úmrtí12. března 1935 (ve věku 76 let)
New York
Místo pohřbeníWoodlawn Cemetery
Alma materKolumbijská kolej (1879–1883)
Univerzita v Cambridgi (1883–1885)
Univerzita Fridricha Viléma v Berlíně (1885–1889)
Kolumbijská škola inženýrství a aplikovaných věd
Humboldtova univerzita
Povoláníchemik, fyzik, vynálezce, vysokoškolský učitel a matematik
ZaměstnavatelKolumbijská univerzita
Oceněnímedaile Elliotta Cressona (1905)
Edisonova Medaile (1920)
Josiah Willard Gibbs Lectureship (1923)
Pulitzerova cena za biografii nebo autobiografii (1924)
Čestná medaile IEEE (1924)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníSrbská pravoslavná církev
ChoťSarah Catharine Jackson
PříbuzníJustina Pupin Košćal (pravnučka)
PodpisMichael Pupin – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mihajlo Idvorski Pupin (4. října 1854, Idvor, Rakousko-Uhersko12. března 1935, New York, USA) známý též jako Michael I. Pupin byl srbský fyzik a vynálezce, který pocházel z Rakouska-Uherska. Emigroval do USA, kde vystudoval fyziku na Columbijské univerzitě. V roce 1889 získal doktorát Berlínské univerzity. Michael Pupin vylepšil kvalitu telefonování a telegrafního přenosu na dlouhé vzdálenosti. Je po něm pojmenován malý impaktní kráter Pupin na přivrácené straně Měsíce.[1][2]

Pupin se narodil ve vesnici Idvor (opština Kovačica) v dnešní srbské Vojvodině. Tam také vychodil základní školu. Dále chodil do školy v Pančevu, dalším blízkém městě a v roce 1872 studoval také v Praze.

Po nenadálé smrti svého otce v březnu 1874 odešel ve věku pouhých 20 let do USA.

Po pěti letech, které strávil především fyzickou prací se zapsal na Columbia College v New Yorku na podzim roku 1879. Tam se ukázal být již od počátku nadaným žákem. Díky tomu nemusel platit školné a již na konci prvního roku vyhrál dvě peněžní ceny (z řeckého jazyka a matematiky. Živil se především penězi od slabších studentů, které doučoval, a také fyzické práce. Po odchodu do Ameriky začal používat ve svém jméně přídomek Idvorski.[3]

Po dokončení studií v roce 1883 získal diplom prvního akademického stupně (Bachelor of Arts). Na studium matematiky získal stipendium v Cambridge ve Spojeném království a později v Berlíně, (1885-1889), kde získal doktorát v oblasti chemie. Stal se profesor teoretické elektrotechniky a díky tomu se začal zajímat jevy, které byly spojeny s elektromagnetismem. Na Columbijské univerzitě vyučoval 40 let (z toho 30 jako profesor elektromechaniky).

Pupin zemřel dne 12. března 1935 v New Yorku a pohřben byl na hřbitově Woodlawn v Bronxu.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Pupinovou manželkou byla Sara Catherine Jackson z New Yorku. Měli jedinou dceru, a to Barbaru.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Vedle patentů Mihajlo Pupin uveřejnil několik desítek odborných rozhovorů. V roce 1923 vydal svoji autobiografii v anglickém jazyce s názvem From Immigrant to Inventor, za níž obdržel v roce 1924 Pulitzerovu cenu. V roce 1929 byla poprvé zveřejněna v srbském jazyce s názvem Sa pašnjaka do naučenjaka.

Ocenění díla

[editovat | editovat zdroj]

V Novém Sadu je na počet Pupina pojmenována jedna z hlavních tříd ve městě, a to Bulevar Mihajla Pupina.

  1. RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Timocharis, s. 68/21. 
  2. Crater Pupin on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
  3. „Nisam otišao u Ameriku kao pečalbar, već zbog potrage za znanjem“: 170 godina rođenja Mihajla Pupina. rts.rs. Dostupné online [cit. 2026-01-05]. (srbsky) 
  4. Významné osobnosti, jimž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04. 
  5. Nismo zakasnili da se sećamo Pupina. vreme.com. Dostupné online [cit. 2026-01-05]. (srbsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]