Michał Woźniak
| Blah. Michał Woźniak | |
| kněz a mučedník | |
|---|---|
| Datum narození | 9. září 1875 |
| Datum úmrtí | 16. května 1942 |
| Svátek | 12. června |
| Blahořečen | 13. června 1999 |
| Uctíván církvemi | Římskokatolická církev a církve v jejím společenství. |
Michał Woźniak (9. září 1875, Suchy Les, poblíž Varšavy – 16. května 1942, koncentrační tábor Dachau) byl polský římskokatolický duchovní, oběť nacistického pronásledování církve. Římskokatolickou církví je uctíván jako blahoslavený.
Život[editovat | editovat zdroj]
V letech 1897–1900 mu bylo umožněno studium u salesiánů v Itálii (sám se však salesiánem nestal). V roce 1902 začal studovat teologii ve Varšavě a 29. září 1906 přijal kněžské svěcení. Vystřídal několik farností jako kaplan a v letech 1909–1911 sloužil jako administrátor farnosti Wiśniew. Byl pastoračně velmi úspěšný a mimo jiné se mu podařilo více než 100 členů náboženského hnutí mariavitů přivést zpět do katolické církve. Následně působil ještě na několika místech a v roce 1923 byl ustanoven farářem ve farnosti u kostela sv. Vavřince v městě Kutno. Zde vedle pastorace rozvinul také různé aktivity sociálního rázu. V diecézi zastával funkci synodního examinátora a také mu byl udělen titul papežského komořího.
Dne 6. října 1941 byl zatčen gestapem a uvězněn ve zrušeném cisterciáckém opatství v Lądu. Odtud byl transportován do koncentračního tábora v Dachau. Zde zemřel 16. května 1942. Beatifikován byl papežem Janem Pavlem II. dne 13. června 1999 ve Varšavě ve skupině 108 polských mučedníků z druhé světové války. Liturgická památka připadá na 12. červen.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Po Michału Woźniakovi zůstaly jeho zapsané vzpomínky, zachycující období let 1911-1940 (s přestávkou ve 20. letech). Tiskem byly vydány ve Varšavě v roce 1995 a 1999. Jeho texty lze také nalézt v řadě předválečných polských katolických periodik.
