Meta temnostní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMeta temnostní
alternativní popis obrázku chybí
Meta temnostní
Vědecká klasifikace
ŘíšeŽivočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenklepítkatci (Chelicerata)
Třídapavoukovci (Arachnida)
Řádpavouci (Araneae)
Čeleďčelistnatkovití (Tetragnathidae)
Rodmeta (Meta)
Binomické jméno
Meta menardi
(Latreille, 1804)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Meta temnostní, někdy též křižák temnostní (Meta menardi),[1][2] je pavouk z čeledi čelistnatkovití (Tetragnathidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Meta temnostní dosahuje velikosti 14 až 17 mm v případě samic a 11 až 12 mm v případě samců.[3] Hlavohruď zabírá asi 5,5–6 mm z celkové délky těla. Zbarvení hlavohrudi je hnědavé až červenohnědé, navíc doplněné o tmavé lemování a tmavou centrální linku. Zadeček tohoto pavouka má vejčitý tvar a lesklý povrch, jeho zbarvení se pohybuje rovněž v hnědavých odstínech a vzorování tvoří velmi variabilní tmavší kresba, pro kterou je však typický pár velkých postranních skvrn v přední polovině zadečku. Někteří jedinci mají zadeček tmavý a kresbu prakticky nepatrnou. Končetiny jsou hnědé až červenohnědé, tmavě kroužkované.[3][4]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Meta temnostní je druhem palearktické oblasti, areál výskytu zasahuje od Evropy až po Dálný východ a severní Afriku. V Česku se tento druh vyskytuje na celém území, ve vhodných stanovištích hojně.[3]

Ekologie a chování[editovat | editovat zdroj]

Meta s kokonem

Meta temnostní představuje typického troglobionta, jde tedy o obyvatele jeskyň, skalnatých oblastí, ale i štol, sklepů, tmavých opuštěných budov či studen.[4] Preferuje vlhké, ale ne mokré prostory, s konstantní teplotou minimálně 7 °C.[5]

Podobně jako křižáci si i mety budují kolové sítě, jež však bývají značně redukovány. Dosahují celkové velikosti 20 až 30 cm, přičemž je vyztužuje 8 až 18 paprsků. Kořistí se stává rozličný hmyz a jiní bezobratlí: komárovití, stínky, přezimující motýli, někteří brouci (např. lalokonosci), stonožky, mnohonožky, vzácně i plži. Mety nečíhají ve středu sítě, ale zdržují se na okolních skalních stěnách. Zajímavostí je, že zde i aktivně loví; nezávislost na síti je zřejmě adaptací v návaznosti na nedostatek potravy v podzemí.[3][5]

Poblíž sítě samice zavěšují i své kokony, které se vyznačují vatovitou podobou, mají průměr asi 2–3 cm a chrání několik stovek vajíček. Zatímco sítě pavouci předou během celého roku, rozmnožování připadá na letní měsíce. Samice své kokony hlídá asi dva až tři měsíce a následně hyne. Tehdy lze v kokonech zřetelně pozorovat tělíčka mláďat. Mláďata v kokonu přezimují a teprve na jaře příštího roku se vydávají k východům z podzemních prostor; a buďto se vydají kolonizovat jiná území, anebo posílí stávající populaci. Celková délka života může činit dva až tři roky.[3][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. meta temnostní [online]. BioLib [cit. 2023-05-17]. Dostupné online. 
  2. Kolektiv autorů. Velký atlas živočichů jedinečný obraz života na Zemi. Bratislava: Príroda, 2005. ISBN 80-07-01395-4. S. 95. 
  3. a b c d e KŮRKA, Antonín; ŘEZÁČ, Milan; MACEK, Rudolf; DOLANSKÝ, Jan. Pavouci České republiky. dotisk 2019. vyd. Praha: Academia, 2015. S. 164–165. 
  4. a b MACHAČ, O. Natura Bohemica, 2008-09-29 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online. 
  5. a b c ŘEZÁČ, M. Meta temnostní – pavouk roku 2012. ŽIVA AVČR. 2012, čís. 3, s. 131–132. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]