Přeskočit na obsah

Srpice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Mecoptera)
Tento článek je o hmyzu. O rodu rostlin Serratula pojednává článek Srpice (květina).
Jak číst taxoboxSrpice
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádsrpice (Mecoptera)
Hyatt & Arms, 1891
Podřády a čeledi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Srpice (Mecoptera) je skupina středního až drobného hmyzu se dvěma páry blanitých křídel (mohou chybět – Boreidae), kousacím ústním ústrojím na rypákovité hlavě a dlouhými nitkovitými tykadly. Samci v Česku běžného rodu Panorpa mají na zadečku charakteristické přichytávací klíšťkovité gonopody. Na světě žije asi 550 druhů, z našeho území je udáván výskyt devíti druhů. Nejstarší nálezy fosilních srpic pocházejí již ze spodního permu.[1]

Vnitřní skupinou srpic jsou blechy (Siphonaptera), které se vyznačují odlišnou morfologií získané díky parazitickému způsobu života. Dříve byly blechy klasifikovány jako samostatný řád, dnes víme, že jde o monofylum v rámci srpic.

Charakteristika srpic

[editovat | editovat zdroj]
Samčí pohlavní orgán - gonopod

Většina srpic má rypákovitě prodlouženou hlavu s kousacím ústním ústrojím, dvě velké složené oči a většinou tři jednoduchá očka. Tykadla jsou dlouhá, mnohočlánková a nitkovitá. Hruď je srostlá ze tří článků. Nohy jsou dlouhé, kráčivé, s pětičlánkovými chodidly a výraznými drápky. Komárovci mají zadní nohy lapací. Dva páry blanitých, dlouhých, úzkých křídel s tmavými až žlutavými skvrnami, někdy tvořícími pásky; u některých druhů jsou křídla jednobarevně žlutohnědá. Zadeček je desetičlánkový, u samečků s klíšťkovitými gonopody. Kladélko není vyvinuto.

Morfologicky velice odlišné od zbytku srpic jsou bezkřídlé blechy (Siphonaptera) s výrazně pozměněnou stavbou těla, která je uzpůsobena k parazitickému způsobu života (viz Blechy).

Způsob života

[editovat | editovat zdroj]
Ústní ústrojí srpice

Vajíčka kladou srpice většinou do mechu a půdy. Larvy housenicovitého tvaru se kuklí na zemi. Dospělci poletují přes den od května do září ve stinných křovinách kolem vody, nejčastěji v lesích. Sněžnice (Boreus) se vyskytují od října do března na sněhu a vlhkém mechu v lesích. Dospělé srpice se živí mrtvým i živým hmyzem.

Druhy v Česku

[editovat | editovat zdroj]
Srpice sněžná (Panorpa alpina), květen, Hrubý Jeseník
  1. http://web.natur.cuni.cz/zoologie/entomologie/Navody/SFHH/9_Mecoptera.pdf
  2. VIDLIČKA, L.; KMEŤOVÁ, I. First record of Bittacus hageni (Insecta:Mecoptera, Bittacidae) from Slovakia. Biologia. Bratislava: 2002, roč. 57/2, s. 170. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BARTOŠ, Emanuel. Srpice - Panorpata. In: KRATOCHVÍL, Josef. Klíč zvířeny ČSR III. Praha: Československá akademie věd, 1959. S. 569–571.
  • ŠEVČÍK, Jan. Notes on the distribution of Panorpa scorpionflies (Mecoptera:Panorpidae) in Moravia and Silesia (Czech Republic). Klapalekiana. Praha: AVENTINUM, 1999, čís. 55. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]