Maxmilián Kolaja
| PhDr. Maxmilián Kolaja | |
|---|---|
 | |
| Narození | 23. května 1883 Vlkoš |
| Úmrtí | 10. října 1966 (ve věku 83 let) Letovice |
| Alma mater | Masarykova univerzita |
| Povolání | učitel |
| Ocenění | Řád znovuzrozeného Polska, Zlatý záslužný kříž |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maxmilián Kolaja (23. května 1883 Vlkoš[1] – 10. října 1966 Letovice) byl moravský učitel, folklorista, polonista, vězeň za nacistické okupace.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině domkáře Jana Kolaji a jeho manželky Františky, rozené Kristové.[1] Dne 1. února 1916 se v Újezdu u Brna oženil s Valerií Eliášovou (1894).[p 1] Manželé Kolajovi měli dvě děti – Jiřího a Jitku Tardy.[2]
V roce 1906 vystudoval s vyznamenáním gymnázium v Kyjově, do roku 1910 studoval češtinu, němčinu, polštinu a ruštinu na univerzitě v Praze. V letech 1910–1915 vyučoval jako suplující učitel češtinu na reálném gymnáziu v Moravské Ostravě a v Brně. V roce 1918 byl jmenován skutečným učitelem na Státní průmyslové škole v Brně,[3] kde setrval do roku 1948.
V letech 1923–1955 pracoval jako lektor polštiny na Masarykově univerzitě v Brně.[4] V roce 1930 byl vyslán jako jeden z lektorů češtiny k volyňským Čechům do Lucku. R. 1934 získal titul PhDr. na Filozofické fakultě Masarykovy Univerzity.[2]
Maxmilián Kolaja byl aktivním členem mnoha spolků, jako tzv. akademický feriální klub Mojmír v Kyjově (klub absolventů uherskohradišťského gymnázia, předseda),[5] akademický odbor Českoslovanské jednoty v Praze (předseda),[6] Kroužek českých slavistů a Kroužek českých germanistů na univerzitě v Praze (člen výboru), Sokol (Praha, Ostrava, Brno), Klub za starou Prahu, pěvecký spolek Hlahol, Spolek českých profesorů odborných v Brně,[7] Moravské kolo spisovatelů, Matice školská, Československo-polský klub (spoluzakladatel), Družstvo Národního divadla v Brně, Slovácký krúžek v Praze (první předseda)[8] a v Brně, Výbor spolků slovanské vzájemnosti v Brně (předseda), Společnost československo-polského přátelství (Československo–polská společnost, předseda[9]).[2]
V rámci preventivní zatýkací akce Albrecht I. byl pro své polonofilství 1. září 1939 (den přepadení Polska Německem) gestapem zatčen a několik týdnů vězněn na brněnském Špilberku. V Brně bydlel na adrese Gomperzova 4 (nyní Bezručova/Mahenova).[10] Závěr života strávil těžce nemocný v nemocnici v Letovicích, kde také zemřel.[11]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- rytíř Řádu znovuzrozenéno Polska (Polonia restituta);[12] poté, co Polsko v roce 1938 anektovalo část Těšínska, tento řád vrátil[2]
- Zlatý záslužný kříž[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
Knižní vydání
[editovat | editovat zdroj]- Nářečí vlkošské – dizertační práce, 1934
- Nářečí na Kyjovsku a Ždánsku: popis a rozbor se slovníkem a mapkou – Kyjov: Učitelstvo okresu kyjovsko-ždánského, 1934
- Mluvnice a učebnice jazyka polského: první učebnice polštiny pro Čechy – Praha: Státní nakladatelství, 1947
Jiné
[editovat | editovat zdroj]- Mluvme a pišme správně česky! – Napsal prof. František Pulec; prohlédl a doplnil prof. M. Kolaja. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1929
- Jdeme dál!: K desátému výročí Československo-polského klubu v Brně (1925–1935) – sestavil redakční kruh výboru Československo-polského klubu v Brně. Brno: Československo-polský klub, 1935
- Katalog výstavy obrazů "Nad polským mořem" akademických malířů Petra Pištělky a Jaroslava Votruby: Pavilon K. V. U. "Aleš" v Brně, 6.–27. ledna 1935 – M. Kolaja, Jan Andrýs, Josef Kudela. Brno: K. V. U. Aleš, 1935
- Čtyřicet let československého státního reálného gymnasia Josefa Klvani v Kyjově, 1898–1938 – uspořádala za hlavního vedení M. Kolaji redakční rada. Kyjov. Výbor pro oslavu, 1938
- 25 let Státní průmyslové školy v Brně 1885–1921: 1921–1946 – památník uspořádala za vedení M. Kolaji redakční rada. Brno: Výbor pro oslavu, 1946
- 25 let Státní průmyslové školy stavební v Brně: 1885–1921, 1921–1946; dodatek k památníku – fotografie ... pořídili ... Mojmír Cigánek a Miloš Koreček; památník uspořádala za vedení M. Kolaji redakční rada. Brno: Výbor pro oslavu, 1946
- Malé tisky Národopisného oddělení Moravského musea (NOMM) v Brně, Lidová malba na skle – výstava ze sbírek NOMM v Brně, Horňácké město, Josef Klvaňa – Karel Klusák, Ludvík Kunz, M. Kolaja. Brno: Moravské museum, 1957
- Josef Klvaňa: vzpomínka k stému výročí narození moravského etnografa 22. 1. 1857–13. 8. 1919 – M. Kolaja, Karel Klusák, Ludvík Kunz. Brno: Moravské Museum, 1957
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Místo sňatku uvedeno dle matriky narozených. V matrice oddaných Újezd u Brna sňatek k danému datu nenalezen.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matrika narozených, Vlkoš u Kyjova, 1779-1901, snímek 47 [online]. Zemský archiv Brno [cit. 2020-11-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Internetová encyklopedie města Brna: Maxmilián Kolaja [online]. Muzeum města Brna [cit. 2020-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva c. k. reální školy v Brně. Brno: 1919 S. 8.
- ↑ Lektoři. Seznam osob a ústavů Masarykovy univerzity v Brně. Masarykova univerzita, 1929.
- ↑ Na Kyjovsko. S. 5. Lidové noviny [online]. 1909-02-13 [cit. 2020-11-08]. S. 5. Dostupné online.
- ↑ Prohlášení. S. 4. Čas [online]. 1908-06-13 [cit. 2020-11-08]. S. 4. Dostupné online.
- ↑ Brněnský odbor. Věstník českých professorů. S. 209.
- ↑ ČEVELA, Jiří. Český hudební slovník: Slovácký krúžek v Praze [online]. Centrum hudební lexikografie, 2019 [cit. 2020-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-15.
- ↑ Význační slovanští historikové navštívili ZNV. Slovo národa. 1947-04-24. S. 2.
- ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 202.
- ↑ A. G. Za prof. dr. Maxmiliánem Kolajou. S. 117–118. Vlastivědný věstník moravský [online]. Muzejní a vlastivědná společnost Brno [cit. 2020-11-08]. Čís. 1/1967, s. 117–118. Dostupné online.
- ↑ Maxmilián Kolaja. Seznam osob a ústavů Masarykovy university v Brně. MU Brno, 1935
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- A. G. Za prof. dr. Maxmiliánem Kolajou. S. 117–118. Vlastivědný věstník moravský [online]. Muzejní a vlastivědná společnost Brno [cit. 2020-11-08]. Čís. 1/1967, s. 117–118. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maxmilian Kolaja na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Maxmilián Kolaja
