Maxim Maximovič Kovalevskij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maxim Maximovič Kovalevskij

Maxim Maximovič Kovalevskij (8. srpna 1851 Charkovská gubernie, Rusko5. dubna 1916 Petrohrad), byl ruský právník, historik, sociolog, etnograf a politický aktivista ukrajinského původu. Patřil k předním představitelům evropské evolucionistické školy v sociologii a antropologii. Nejvýznamnější z ruských pozitivistů. V roce 1912 získal nominace na Nobelovu ceny míru.

Život[editovat | editovat zdroj]

Kovalevskij se věnoval hlavně studiu ruské občiny, dějinám ruské vesnice i stavu ruské ekonomiky. Srovnával západoevropské a východoevropské zemědělství v období feudalismu a zabýval se dějinami hospodářství předkapitalistické Evropy. V letech 1877—1878 působil jako profesor na Moskevské univerzitě, kde se zabýval výzkumem etnických skupin kavkazských horalů. Byl jedním ze zakladatelů Moskevské psychologické společnosti (1884). Období 1887—1905 strávil v Paříži, kde otevřel Ruskou školu společenských věd. V zahraničí rovněž navázal přátelské styky s Bedřichem Engelsem a Karlem Marxem. V roce 1889 se stal členem Petrohradské akademie věd.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

1898 - Le Régime Economique de la Russie (Paříž: Bibliothèque Sociologique Internationale, vol. XIV, V. Giard & E. Brière).