Přeskočit na obsah

Max von Oberleithner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Max von Oberleithner
Základní informace
Narození11. července 1868
Šumperk
Úmrtí5. prosince 1935 (ve věku 67 let)
Šumperk
Povoláníhudební skladatel a dirigent
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Max Heinrich Edler von Oberleithner (11. července 1868, Šumperk5. prosince 1935 tamtéž) byl česko-rakouský právník, výrobce textilu, hudební skladatel a dirigent.

Max von Oberleithner byl synem textilního průmyslníka Karla von Oberleithnera.

Byl ženatý s Vilmou.

V letech 1890–1895 byl soukromým studentem Antona Brucknera na doporučení Felixe von Mottla. V roce 1892 získal doktorát z práv na Vídeňské univerzitě a v témže roce mu Bruckner věnoval svou skladbu Žalm 150.

V roce 1895 se stal divadelním kapelníkem v českých Teplicích a o rok později odešel do Düsseldorfu, kde také rok působil jako divadelní dirigent. V roce 1897 se vrátil do Vídně a jelikož byl jako továrník finančně nezávislý, mohl se soustředit na klasickou hudbu.

V roce 1912 zhudebnil román Pierra Louÿse Afrodita s ohledem na angažmá Marie Jeritzy ve vídeňské Dvorní opeře. O čtyři roky později vytvořil svou nejúspěšnější operu Železný spasitel (něm. Der eiserne Heiland).

Oberleitner dohlížel na tisk Brucknerovy 8. symfonie v roce 1892 a spolu s Josephem Schalkem provedl některé změny. Dnes jsou často svévolné úpravy děl Antona Brucknera jeho studenty, jako byl již zmíněný Joseph Schalk, jeho bratr Franz a Ferdinand Löwe, nahlíženy mimořádně kriticky.

  • 1899: Erlöst
  • 1901: Ghitana
  • 1908: Abbé Mouret
  • 1912: Aphrodite
  • 1914: La Vallière
  • 1916: Der eiserne Heiland (Uraufführung: Wiener Volksoper, 20. ledna 1917)
  • 1919: Cäcilie
  • 1920: Das Heidentor (Pohanská brána)
  • Max von Oberleithner: Meine Erinnerungen an Anton Bruckner. Regensburg 1933.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Max von Oberleithner na německé Wikipedii.


Související články

[editovat | editovat zdroj]