Max Gerstl

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Max Gerstl
Narození6. března 1897
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. října 1982 (ve věku 85 let)
White Plains?
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Povoláníarchitekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Max Gerstl (6. března 1897 Praha[1] – 1. října 1982, White Plains?, Spojené státy americké)[2] byl český architekt a designér. K jeho realizacím patří zejména portály, markýzy, výklady či firemní štíty prodejen, je také autorem rodinných domů. Jeho dílo dosud nebylo plně zmapováno, řada objektů se nedochovala.

Život[editovat | editovat zdroj]

Max Gerstl se narodil ve významné židovské rodině, která se usadila v Praze již roku 1492. Jeho pradědeček Abraham von Gerstl byl za sedmileté války povýšen do šlechtického stavu.

Vystudoval stavební školu. Za první světové války byl odveden a v boji utrpěl těžké zranění.[3] Po válce studoval u profesora Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění v Praze.

V roce 1926 si otevřel vlastní projektovou kancelář v centru Prahy.

V roce 1938 emigroval s manželkou a dvěma dětmi do New Yorku[4], kde si znovu založil svůj architektonický ateliér.[3]

Za druhé světové války si psal s Janem Masarykem. Přidal se ke Svobodným zednářům, stal se členem zednářské lóže Humanitas.[3] (Doklad o jeho členství existuje již v roce 1936, kdy v periodiku Svobodný zednář oznámil úmysl založit sbírku Zednářská umělecká fotografie.)[5]

Zemřel v roce 1982. Do Prahy, po které se mu velmi stýskalo, se mu už nepodařilo vrátit. Jeho dcera Bronia Gerstl Rayman věnovala pozůstalost v podobě fotografií a architektonických plánů Národnímu technickému muzeu v Praze.[3] Paní Gerstl Rayman dále věnovala Židovskému muzeu v Praze portrét Maxe Gerstla ve vojenské uniformě (olej na plátně, Budapešť 1915, autor František Sokol)[6][7] a portrét jeho děda Mosese Gerstla.[8]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Výkladce obchodu, Praha 8 – Libeň, Na Hrázi 1 / Zenklova 32
Výkladce obchodu, Praha 1 – Staré Město, Havelská 19 / Melantrichova 4

* 1927 rodinná hrobka rodiny Grünwaldových na tzv. Novém židovském hřbitově v Prostějově, Brněnská ul.

  • 1928 výkladce obchodů v domě čp. 391, Praha 1 – Staré Město, Na Příkopě 7 / Provaznická 6 [9]
  • 1928–1930 Rodinný dům, Praha 8 – Libeň, čp. 1374, Valčíkova 5[10]
  • 1932 portál obchodního domu ARA (později Perla), Praha 1 – Staré Město, čp. 371, Perlová 5 / 28. října 1 – zničeno[10][11][p 1]
  • 1934 - 1937 dům čp. 600 "U Hřebene", Praha 1 – Staré Město, Celetná 7 / Štupartská 2 – zničeno[12]
  • 1935 výkladce přízemí Domu U Černé Matky Boží, Praha 1 – Staré Město, čp. 569, Celetná 34, Ovocný Trh 19[13]
  • 1935 Výkladce obchodního domu pojišťovny Praha, čp. 583, Praha 1 – Staré Město, Na Příkopě 15 / Havířská 3 a 5[p 2][14]
  • 1935 Přestavba obchodního domu pro odívání mládeže Ferdinand Hirsch, Praha 1 - Staré Město, Železná 14 (dnes United Colors of Benetton)[15]
  • 1936 Rodinný dům, Praha 6 – Břevnov, čp. 1154, Michalovicova 1[10]
  • 1937 Výkladce domu "U zlatého jelena", čp. 383, Praha 1 – Staré Město, Na Můstku 1 / Rytířská 14[16]
  • 1937 Úprava průčelí domu čp. 962 do Rytířské ulice, Praha 1 – Staré Město, Rytířská 27 / V Kotcích 30[17]
  • 30. léta Portál obchodu, Praha 1 – Staré Město, Havelská 19 / Melantrichova 4[10]
  • 30. léta Portál obchodu, Praha 8 – Libeň, Na Hrázi 1 / Zenklova 32[10]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1935 používal Max Gerstl automobil Škoda Rapid a jeho jméno bylo v této souvislosti použito v reklamním inzerátu.[18]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Vlastní dům postavil v letech 1930-1932 architekt František Řehák.
  2. ↑ Vlastní konstruktivistická stavba je dílem Ludvíka Kysely z roku 1925 (projekt), postaveno 1927-1929.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a obřízce Archivováno 19. 2. 2018 na Wayback Machine. pražské židovské náboženské obce
  2. ↑ People Search: Max Gerstl
  3. ↑ a b c d ŠKUDLOVÁ, Miriam. Kdo byl Max Gerstl [online]. Český rozhlas, 2010. Dostupné online. 
  4. ↑ Databáze imigrantů Ellis Island: Max Gerstl (příjezd 1938)
  5. ↑ Svobodný zednář, 25.5.1936, s.80 (dostupné online v NK ČR)
  6. ↑ František Sokol: Portrét architekta Maxe Gerstla ve vojenské uniformě z roku 1915, ze sbírek Židovského muzea v Praze
  7. ↑ Maiselova synagoga po rekonstrukci otevírá, část 11
  8. ↑ Facebook: Židovské muzeum v Praze, Mediální okénko 15.9.2010
  9. ↑ VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Gerstl Max, s. 196. [Dále jen Vlček 2004]. 
  10. ↑ a b c d e LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu : Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938. Praha: Fraktály, 2002. 217 s. ISBN 80-86627-04-7. S. 56–59. 
  11. ↑ ŠVÁCHA, Rostislav. čp. 371/I. In: Pavel Vlček a kolektiv. Umělecké památky Prahy. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0563-3. Svazek Staré Město - Josefov. S. 271–272.
  12. ↑ ŠMEJKALOVÁ, Jana. dům čp. 600/I. In: Pavel Vlček a kolektiv. Umělecké památky Prahy. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0563-3. Svazek Staré Město, Josefov. S. 400–401.
  13. ↑ ŠVÁCHA, Rostislav. čp. 569/I : Dům "U černé Matky Boží". In: Pavel Vlček a kolektiv. Umělecké památky Prahy. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0563-3. Svazek Staré Město - Josefov. S. 385.
  14. ↑ ŠVÁCHA, Rostislav. čp. 583/I. In: Pavel Vlček a kolektiv. Umělecké památky Prahy. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0563-3. Svazek Staré Město - Josefov. S. 389–390.
  15. ↑ Národní politika, 24.8.1935, s.12 (reklama firmy Hirsch). v systému Kramerius
  16. ↑ BAŤKOVÁ, Růžena. čp. 383/I : Dům "U zlatého jelena". In: Pavel Vlček a kolektiv. Umělecké památky Prahy. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0563-3. Svazek Staré Město - Josefov. S. 276–277.
  17. ↑ PETRASOVÁ, Taťána. čp. 962/I : Dům "U dvou červených lvů". In: Pavel Vlček a kolektiv. Umělecké památky Prahy. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0563-3. Svazek Staré Město - Josefov. S. 511.
  18. ↑ Spokojení zákazníci jsou zárukou jakosti vozů Škoda : inzerát. Pestrý týden. 17. 2. 1935, roč. 75, čís. 48, s. 8. [Národní knihovna České republiky Dostupné online]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Max_Gerstl&oldid=23709529“