Mariner 4

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mariner 4
Mariner 3 and 4.jpg
COSPAR 1964-077A
Katalogové číslo 938
Start 28. listopadu 1964, 14:22:01 UTC
Kosmodrom Eastern Test Range
Nosná raketa Atlas 2L
Provozovatel NASA, JPL, OSSA
Výrobce NASA, JPL
Druh přeletová planetární sonda
Hmotnost 260 kg
Parametry dráhy
Apogeum 233 571 130 km
Perigeum 165 611 300 km
Sklon dráhy 2,51 °
Doba oběhu 562,888 d
Excentricita dráhy 0,170 247 54
Velká poloosa dráhy 199 591 220 km
Oficiální web Oficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mariner 4 (Mariner-Mars 1964) byla čtvrtá americká sonda k Marsu ze série Mariner, která úspěšně proletěla kolem Marsu a odeslala jako první sonda snímky povrchu Marsu. Jednalo se o dvojče sondy Mariner 3, která měla stejný úkol, ale která během mise selhala.[1]

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Sonda byla vypuštěna 28. listopadu 1964 pomocí nosiče Atlas-Agena D. Hmotnost sondy byla 260,68 kg.[2]

Na fotografiích, které sonda vyhotovila mezi 14. a 15. červencem 1965 při přeletu ve vzdálenosti 9 846 km kolem Marsu byly viditelné až tříkilometrové detaily, kromě jiného byly jejich pomocí objeveny krátery na povrchu Marsu. Při letu za Marsem (při pohledu ze Země) byl podle změn v rádiových signálech určen tlak atmosféry, který byl osmkrát menší proti předpokladu a dosahoval hodnotu asi 1 % pozemského.[3]

První snímek povrchu Marsu, který se kdy povedlo pořídit z bezprostřední blízkosti planety

Sondě se povedlo pořídit celkem 21 snímků povrchu Marsu, na kterých se dalo rozpoznat 70 impaktních kráterů o velikosti mezi 4 až 120 km. Dohromady snímky pokryly přibližně 1 % povrchu planety. Během průletu se povedlo změřit i velmi slabé magnetické pole o přibližné hodnotě 0,1 % pozemského.[4]

Po přeletu kolem Marsu sonda pokračovala v činnosti, kdy ve volném vesmíru zkoumala sluneční vítr.[4] 15. září 1965 proletěla rojem mikrometeoritů a zaznamenala až sedmnáct zásahů. 1. října 1965 byl signál sondy ztracen, aby byl později nakrátko obnoven. Naposledy se podařilo zachytit signál sondy 21. prosince 1967.[1] Sonda získala 5,2 miliónů bitů informací, její celková cena byla 83,2 miliónů dolarů.[3]

Vybavení sondy[editovat | editovat zdroj]

Jako všechny Marinery byla ve tvaru hranolu z hořčíkové slitiny. K němu byly připevněny na bocích panely slunečních baterií a k základnám korekční motor, antény telekomunikačního systému a plošina s vědeckými přístroji

  • televizní kamera určená na snímkování povrchu Marsu
  • magnetometr na zjištění rozložení magnetického pole Marsu
  • spektrální reflektometr na měření teploty povrchu planety
  • iontová komora na měření ionizujícího záření po dobu letu a v blízkosti planety
  • detektor slunečního plazmatu na měření plazmatického obalu Země a proudů částic v prostoru
  • detektor mikrometeoritů na měření energií hmotných částic, se kterými se sonda setká po dobu letu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mariner 4 na slovenské Wikipedii.

  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Umělé družice Země, s. 262. 
  2. http://nssdc.gsfc.nasa.gov/database/MasterCatalog?sc=1964-077a
  3. a b Tomáš Přibyl. Spanilá jízda po Marsu. [s.l.]: [s.n.], 2004. ISBN 80-903558-0-3. S. 27. 
  4. a b GRANATH, Bob. MAVEN continues Mars exploration begun 50 years ago by Mariner 4 [online]. Phys.org [cit. 2014-11-06]. Dostupné online. (anglicky)