Marie Magdalena Tomanová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Magdalena Tomanová
Rodné jménoMarie Magdalena Brautfergerová
Narození9. července 1893
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí?
?
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Povolánírozhlasová hlasatelka
Choť? Toman
Přemysl Pražský
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marie Magdalena Tomanová (rozená Brautfergerová, později Pražská, 9. července 1893 Praha[1] – ?) byla česká úřednice, rozhlasová hlasatelka a redaktorka, v letech 19291945 působící v československém Radiojournalu, později zaměstnaná u Československého státního filmu. Vedle např. Zdenky Wallo či Vlasty Voborské-Slavické byla jednou z prvních československých rozhlasových hlasatelek.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Praze do zaopatřené evangelické rodiny. Střední vzdělání získala na českých školách v Praze, dále pak ve švýcarském Curychu a Lausanne. Posléze uměla německy, francouzsky, italsky a rusky. Díky znalosti těsnopisu byla následně zaměstnána pro některá velvyslanectví. Provdala se jako Tomanová, manželství bylo později rozvedeno.

Rozhlas[editovat | editovat zdroj]

1. dubna 1929 pak byla přijata jako do pražského Radiojournalu[2][3], hlavní vysílací stanice v zemi, založené roku 1923 Eduardem Svobodou, Milošem Čtrnáctým a pozdějším dlouholetým ředitelem Ladislavem Šourkem, jako výpomocná redaktorka a hlasatelka. Její práce byla rozdělena na hlasatelskou a kancelářskou část, nicméně se stala třetí profesionální hlasatelkou Radiojournalu, po Emílii Tučkové-Kočové a Zdence Wallo. Od roku 1936 se zapojila do přípravy nově zřízeného zahraničního vysílání. Kvůli vysílání do Jugoslávie si Tomanová osvojila též srbochorvatštinu.

Hlavní budova někdejšího Radiojournalu v Praze ve Vinohradské ulici

Od období zřízení tzv. druhé republiky roku 1938 a následného vzniku Protektorátu Čechy a Morava 15. března 1939 bylo vysílání Čs. rozhlasu pod vlivem politiky a propagandy nacistického Německa, Tomanová tak častěji vysílala v němčině. Roku 1942 se provdala za zaměstnance rozhlasu Přemysla Pražského a začala užívat příjmení Pražská. Manželství bylo rozvedeno v roce 1945.

Během své práce pro rozhlas žádala několikrát o mimořádný finanční příspěvek ze zdravotních důvodů. Rovněž je zaznamenáno několik jejích chyb a pracovních nedostatků, za které byla pokutována.

Po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

Roku 1945 podala Tomanová výpověď z důvodu nabídky funkce generální sekretářky u zplnomocněnce pro dovoz a vývoz filmů pro Československou republiku (Československý státní film). Ve filmovém průmyslu pracovala i následujících letech.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b M. M. Tomanová. Filmový přehled [online]. [cit. 2021-02-28]. Dostupné online. 
  2. Hlasatelky v Československém rozhlase a rozhlas pro ženy ve třicátých letech 20. století. is.cuni.cz [online]. [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. 
  3. Vlasta Voborská-Slavická. Témata [online]. 2011-07-15 [cit. 2021-02-28]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]