Marie Kvapilová
| plk. Marie Kvapilová | |
|---|---|
| Jiná jména | rodné Marie Pišlová |
| Narození | 28. listopadu 1921 Malá Zubovščina  Sovětský svaz |
| Úmrtí | 22. září 2017 Česko |
| Národnost | Volyňská Češka |
| Choť | Oldřich Kvapil |
| Děti | Milan Kvapil |
| Rodiče | Josef Pišl, Marie Hnojílková |
| Příbuzní | sestry Anna Pišlová a Pavla Matoušková-Korousová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Plk. Marie Kvapilová (rodným jménem Pišlová, 28. listopadu 1921 Malá Zubovščina – 22. září 2017 Česko) byla zdravotnicí a radiotelegrafistkou 1. československého armádního sboru v období druhé světové války a poté pedagožkou.
Život[editovat | editovat zdroj]
Před druhou světovou válkou[editovat | editovat zdroj]
Marie Pišlová se narodila 28. listopadu 1921 v Malé Zubovščině v Žytomyrské oblasti Volyně v rodině Josefa Pišla a Marie, rozené Hnojílkové. Její předkové byly jedněmi ze spoluzakladatelů české obce Malá Zuboščina na Volyni. Vychodila obecnou školu, poté se rodina přestěhovala do Roslavle ve Smolenské oblasti. Zde vystudovala střední školu.
Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]
Marie Pišlová společně s celou rodinou byla již 22. června 1941, tedy v den napadení Sovětského svazu nacistickým Německem, internována v táboře NKVD v Orankách (následně v Akťubinsku) a to z důvodu údajné příslušnosti české rodiny do Protektorátu Čechy a Morava. Propuštěna byla 16. února 1942, poté pracovala v Gurjevu v místním muzeu. Vstoupila do 1. československého samostatného polního praporu, kde byla prezentována k 23. červenci 1942. Po absolvování potřebných kurzů byla zařazena jako ošetřovatelka, následně pak jako radiotelegrafistka u velitele spojovací ústředny. V bitvě u Sokolova byla raněna. V květnu 1943 se účastnila II. všeslovanského kongresu v Moskvě jako delegátka praporu, poté se v Novochopjorsku stala příslušnicí spojovací roty. Zúčastnila se bojů o Kyjev, Bílou Cerekev, Karpatsko-dukelské operace a dalších. V říjnu 1944 byla přeložena k velitelskému spojovacímu praporu, v jehož řadách se zúčastnila osvobozování československých území.
Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]
Marie Pišlová působila po skončení druhé světové války u spojovací roty Ministerstva národní obrany a následně na velitelství spojovacího vojska Prahy. Provdala za Oldřicha Kvapila, rovněž příslušníka 1. československého armádního sboru a budoucího generála. Manželům se v roce 1956 narodil syn Milan. Mezi lety 1946 a 1948 si dokončila pedagogické vzdělání, během čehož byla na neplacené dovolené a tak si vydělávala jako učitelka ruského jazyka na Městské odborné škole pro ženská povolání Renaty Tyršové v Praze. Po ukončení studií se v březnu 1948 vrátila velitelství spojovacího vojska hlavního štábu, od února 1949 do března 1950 působila jako tisková referentka kabinetu ministra národní obrany, poté vystřídala několik převážně administrativních funkcí. V listopadu 1954 byla propuštěna do zálohy a pracovala jako pedagožka. V důsledku válečných strádání pobírala částečný, od roku 1968 plný vojenský invalidní důchod. Zemřela 22. září 2017.[1]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Příslušníky 1. československého armádního sboru byli rovněž její otec Josef Pišl, československý legionář[2], který zahynul v roce 1943 při dopravní nehodě v Buzuluku[3], matka Marie Pišlová jako civilní zaměstnanec[4] a sestry Anna Pišlová[5] a Pavla Matoušková-Korousová. Její strýc Jan Pišl byl rovněž československým legionářem.[6] Její syn prof. MUDr. Milan Kvapil je přednostou Geriatrické interní kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
- 1943 a 1946 Medaile za odvahu (SSSR)
- 1943 Československý válečný kříž 1939
- Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
- Československá medaile za zásluhy I. stupně
- 1947 Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–1945
- 1948 Sokolovská pamětní medaile
- 1955 a 1968 Řád rudé hvězdy
- Medaile Za svobodu Československa
- 1964 Dukelská pamětní medaile
- 1988 Řád vlastenecké války
- 2003 Záslužný kříž ministra obrany České republiky III. stupně
- 2016 Záslužný kříž ministra obrany České republiky II. stupně
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zemřela válečná veteránka Marie Kvapilová, která se účastnila bojů u Sokolova (článek na Novinkách.cz, 2017)
- ↑ Detail legionáře Josefa Pišla na stránkách Legie 100
- ↑ Josef Pišl na stránkách Mapy paměti Volyňských Čechů
- ↑ Marie Pišlová starší na stránkách Mapy paměti Volyňských Čechů
- ↑ Hrob Anny Pišlové se základními údaji a daty na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
- ↑ Detail legionáře Jana Pišla na stránkách Legie 100
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 96.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Příslušníci 1. československého armádního sboru
- Telegrafisté
- České zdravotní sestry
- České pedagožky
- Nositelé Medaile za odvahu (SSSR)
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem
- Nositelé Československé medaile za zásluhy
- Nositelé Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce
- Nositelé Sokolovské pamětní medaile
- Nositelé Řádu rudé hvězdy (Československo)
- Nositelé Dukelské pamětní medaile
- Nositelé Řádu vlastenecké války
- Nositelé Záslužného kříže ministra obrany České republiky
- Narození v roce 1921
- Narození 28. listopadu
- Narození v Žytomyrské oblasti
- Úmrtí v roce 2017
- Úmrtí 22. září
- Úmrtí v Česku