Marínovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marínovci
ⴰⵢⵜ ⵎⵔⵉⵏ
المرينيون
 Almohadové 12441465 Vattásovci 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Maximální rozsah marínovské moci
obyvatelstvo
státní útvar
státní útvary a území
Předcházející:
Almohadové Almohadové
Nástupnické:
Vattásovci Vattásovci

Marínovci (arabsky مرينيون marīniyūn nebo بنو مرين banū marīn — doslova „synové Marínovi“) byla dynastie, která vládla na území současného Maroka v letech circa 12151465; do roku 1344 měli také državy na Pyrenejském poloostrově. Před nimi vládli Almohadové, po nich Vattásovci.

Nádvoří madrasy Bou Inania v Meknesu, postavené Marínovci v letech 1331-51

Marínovci byli berberského původu a od první poloviny 12. století se účastnili kmenových půtek v almohádovské říši. Po roce 1169 začali systematicky budovat svou moc a od roku 1215 programově vytlačovali Almohády z marockého území.

Roku 1248 dobyli významné město Fès a v následujících 20 letech, zakončených v roce 1269 dobytím Marrákeše, se stali hegemony západního Maghrebu. Závěrem 13. století se – ve snaze ovládnout z obchodního hlediska klíčový Gibraltarský průliv – zapojili do muslimsko-křesťanského soupeření na Pyrenejském poloostrově jako spojenci Nasrovců proti Kastílii.

Počátkem 14. století dobyli Marínovci rozsáhlá území v současném Alžírsku a Tunisku a pokoušeli se obnovit a převzít panství Almohadů na Pyrenejském poloostrově. V říjnu 1340 však utrpěli zdrcující porážku od portugalsko-kastilské koalice v bitvě na Río Salado, byli donuceni se stáhnout z Andalusie a neudrželi ani většinu nedávných zisků v severní Africe.

Následný příchod moru, narůstající revolty a moc vattásovských vezírů předznamenaly úpadek marínovské moci, kteří se (nezřídka jako pouhé loutky vezírů) udrželi u moci ještě dalších sto let.