Malki'el Gruenwald

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Malki'el Gruenwald
מלכיאל גרינוולד.gif
Narození12. září 1882
Šoproň
Úmrtí1. března 1968 (ve věku 85 let)
Jeruzalém
Místo pohřbeníHar ha-Menuchot
Povoláníspisovatel a hoteliér
RodičeMenachem Gruenwald
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Gruenwald (v popředí uprostřed) po odchodu ze soudní síně během Kastnerova procesu

Malki'el Gruenwald (hebrejsky: מלכיאל גרינוולד, Malki'el Grinvald; 18811958) byl izraelský hoteliér, amatérský novinář a sběratel známek, který se stal veřejně známým v 50. letech 20. století, když obvinil státního úředníka a vládního zaměstnance dr. Rudolfa Kastnerakolaboracenacisty během druhé světové války.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve městě SopronRakousku-Uhersku a kromě něj žil rovněž ve Vídni (podle jiných zdrojů se ve Vídni i narodil).[1] Pracoval jako obchodník a novinář. V roce 1937 byl ve Vídni surově napaden při pogromu, když mu byly vymláceny zuby, pořezán jazyk, zlámány nohy a ruce a byl zmlácen do bezvědomí.[2] Když se následujícího roku zotavil ze svých zranění, emigroval se svou ženou, synem Jicchakem a dcerou Rinou do britské mandátní Palestiny, kde se usadili v Jeruzalémě. Gruenwald za své celoživotní úspory koupil hotel Austria, desetipokojový hotel na Sijónském náměstí, který provozoval společně se svou manželkou.

Poté, co Britové omezili židovskou emigraci do Palestiny, angažoval se v ilegální židovské imigraci. Přes padesát jeho příbuzných zahynulo během holocaustu. Jeho syn Jicchak vstoupil do Irgunu a padl během izraelské války za nezávislost. Dcera Rina pracovala jako zdravotní sestra v nemocnici Hadasa.[3]

Podle knihy Hitler, the Allies, and the Jews od Šlomo Aronsona, který se odvolává na zdroje zveřejněné izraelskou zpravodajskou službou, však byl Gruenwald v Rakousku kriminálníkem, který donášel na labouristické sionisty rakouské fašistické vládě, vyhrožoval představitelům ortodoxních židů a byl britským informátorem.[4]

Pamflety a Kastnerův proces[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 50. let se Gruenwald chtěl opět začít věnovat žurnalistice. Jelikož však neuměl psát hebrejsky, nikdo jej na takovou pozici nezaměstnal. Začal proto vlastním nákladem vydávat politické pamflety o rozsahu zhruba tří stránek. Ty vydával zpravidla jednou do týdne a distribuoval je bez nároku na odměnu v místních kavárnách, poštou či sám. Ve svých textech útočil na „zkorumpované představitele, náboženské představitele, kteří si dle jeho názoru nezasloužili zastávat svojí pozici, chamtivé státní úředníky apod.“[1] V srpnu 1952 obvinil v jednom ze svých pamfletů z kolaborace s nacisty dr. Rudolfa Kastnera, tiskového tajemníka na ministerstvu obchodu a průmyslu, vysoce postaveného člena strany Mapaj a někdejšího šéfa maďarského Pomocného a záchranného výboru, který vyjednával s Adolfem Eichmannem o propuštění maďarských Židů výměnou za peníze a cennosti.[5] Podle Gruenwalda vedla Kastnerova kolaborace mimo jiné ke smrti 400 tisíc maďarských Židů během holocaustu a po válce měl jako svědek v Norimberském procesu svou výpovědí napomoci plukovníkovi SS Kurtu Becherovi. Všechny tyto informace měl Gruenwald podle Hechta získat z anonymního dopisu a z rozhovoru z cizincem ve své kavárně.[6]

Izraelský generální prokurátor a toho času i ministr spravedlnosti Chajim Kohen proti Gruenwaldovi podal žalobu pro urážku na cti. V následném soudním sporu s Gruenwaldem, který vešel ve známost jako Kastnerův proces, se však jeho právnímu zástupci Šmu'elu Tamirovi podařilo proces obrátit proti Kastnerovi.[7] Ten byl mimo jiné nařčen z toho, že se nijak nepokusil pomoci židovské výsadkářce Chaně Senešové, která byla v době jeho působení v Budapešti ve městě vězněna, souzena a nakonec navzdory rozsudku popravena. Rozsudek v Kastnerově procesu nakonec padl v červnu 1955. Gruenwald byl shledán vinným a byl odsouzen k pokutě jedné palestinské libry. Kastnera předsedající soudce Binjamin Halevy obvinil ze „zaprodání duše ďáblu“ a prohlásil, že celá událost „nebyla nešťastnou shodou okolností, nýbrž Kastnerovým vědomým rozhodnutím nepodnikat v Chanině případu žádné kroky, neboť by se takovým jednáním mohl zaplést s úřady“.[7] Generální prokurátor Kohen se proti rozsudku odvolal a v lednu 1957 se případem začal zabývat Nejvyšší soud. Dva měsíce nato však byl Kastner zavražděn neznámým pachatelem. V lednu 1958 Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudu nižší instance a Kastnera očistil.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malchiel Gruenwald na anglické Wikipedii.

  1. a b MAOZ, Asher. Historical Adjudication: Courts of Law, Commissions of Inquiry, and "Historical Truth". Law and History Review. 2002, roč. 18, čís. 3. (anglicky) 
  2. HECHT, Ben. Perfidy. Jeruzalém: Milah Press, 1999. 281 s. ISBN 0-9646886-3-8. S. 3. (anglicky) Dále jen: Perfidy. 
  3. Perfidy. s. 4–6
  4. ARONSON, Shlomo. Hitler, the Allies, and the Jews. Cambridge: Cambridge University Press, 2004. 406 s. Dostupné online. ISBN 978-0521838771. S. 334. (anglicky) 
  5. BAUMEL-SCHWARTZ, Judith Tydor. Perfect Heroes: The World War II Parachutists and the Making of Israeli Collective Memory. Madison: University of Wisconsin Press, 2010. 302 s. Dostupné online. ISBN 978-0299234843. S. 21–22. (anglicky) 
  6. Perfidy. s. 48
  7. a b c Perfect Heroes: The World War II Parachutists and the Making of Israeli Collective Memory. s. 119–122

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]