Malá mořská víla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Malá mořská víla (rozcestník).
Malá mořská víla
Kresba neznámého autora z roku 1899
Kresba neznámého autora z roku 1899
AutorHans Christian Andersen
Původní názevDen lille Havfrue
ZeměDánsko
Jazykdánština
Žánrliterary fairy tale
VydavatelIgnác Leopold Kober
Datum vydání7. dubna 1837
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malá mořská víla je pohádkový příběh o mořské panně, která se zamilovala do lidského prince, pro nějž se rozhodla stát člověkem. Napsal jej dánský spisovatel Hans Christian Andersen v roce 1837.

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Malá mořská víla byla nejmladší dcerou mořského krále. Žila spolu s babičkou, otcem a pěti sestrami v korálovém zámku na mořském dně a byla ze všech sester nejkrásnější. Každá mořská víla se v den svých patnáctých narozenin mohla poprvé vynořit nad hladinu a spatřit svět lidí. Když konečně nadešel tento den i pro nejmladší mořskou princeznu, spatřila loď krásného prince, který se velmi podobal mramorové soše mladíka v její zahrádce, k níž chodila a kde také snila. S touhou v srdci pozorovala veselící se dvořany, oslavující princovy narozeniny. Vtom se strhla silná bouře a potopila loď i s princem. Malá princezna se zaradovala, hned si však uvědomila, že lidé se do jejich zámku dostávají pouze mrtví, proto se rozhodla prince zachránit a odnesla jej na břeh, kde se ho ujala jedna z dívek, které právě přicházely z chrámu stojícího poblíž. Den co den pak tesknila po princi, dokud jí sestry nepomohly zjistit, kde stojí zámek jeho otce. Zde pak trávila mnoho hodin.

Z babiččina vyprávění se dozvěděla, že je možné, aby se mořská žena stala člověkem a získala lidskou duši. Musel by se do ní zamilovat člověk a pojmout jí za manželku. V den, kdy se jejich ruce spojí, přejde jeho duše do ní, aniž by ztratil svou. Nestane-li se ale tak, zemře mořská víla první jitro po jeho sňatku s jinou. Zamilovaná víla se rozhodne toto riziko podstoupit a navštíví mořskou čarodějnici, která jí, výměnou za nejcennější věc, kterou má, totiž nejkrásnější hlas ze všech bytostí, připraví nápoj. Tento nápoj promění rybí ocas v překrásné nohy, jejichž ladnosti v chůzi se nemůže žádná smrtelnice vyrovnat. Mořská víla poté vystoupí z moře, setká se s princem, který je jí okouzlen a tráví s půvabnou neznámou veškerý čas. Svou lásku ale již věnoval dívce, která ho zachránila po ztroskotání lodi a jíž je malá mořská víla podobná. Je jí dívka, která se nad princem sklonila na pláži u kláštera.

Na otcovo přání se princ vydává do sousední země, aby se dvořil dceři sousedního krále. Malá mořská víla je ztracena, protože královou dcerou je dívka, která našla prince na pláži, a i ona se do něj zamilovala na první pohled. Brzy se koná velkolepá svatba. Oslav na lodi se účastní i mořská víla, jíž před úsvitem navštíví její sestry. Nechaly si od čarodějnice ustřihnout vlasy výměnou za radu. Krev mořské víle změnila rybí ocas v nohy a krev může kouzlo opět zvrátit. S dýkou v ruce se víla přiblíží ke stanu novomanželů, kde je uvidí spát v objetí. V mžiku se rozhodne, odhodí nůž, za nímž skočí pak s prvními paprsky slunce do vln. Nezemře však, ale přidá se k sestrám vzduchu, které pomáhají lidem a po třech stech letech služby získají nesmrtelnou duši. Jejich čas se zkrátí, pokud v lidském stavení naleznou hodné dítě, pokud nad ním ale musejí zaplakat, jejich zkušební doba se s každou prolitou slzou o den prodlouží.

V některých verzích (Andersen sám však napsal jen tuto verzi!) se víla pouze promění v mořskou pěnu či se nad ní dokonce čarodějnice ustrne a změní ji zpět v mořskou vílu.

Filmové zpracování Malé mořské víly[editovat | editovat zdroj]

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

  • Andersen, Hans Christian: Pohádky a povídky 1, 2, SNKLHU – Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha 1955/1956, il. Cyril Bouda
  • Andersen, Hans Christian: Pohádky, nakladatelství Albatros, Praha 1990
  • Andersen, Hans Christian: Pohádky, Readers Digest VÝBĚR s.r.o., Praha 2006

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]