Přeskočit na obsah

Magyarabové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Magyarábok či magyarabové jsou muslimové, žijící podél řeky Nil v Egyptě a Súdánu, jejichž etnický maďarský původ je datován do šestnáctého století. Komunity Magyarabů žijí ve vesnicích s názvy jako Magyarab-irki, Magyararti, Magyariyya, Magyar-nirki či Hillit el-Magyarab.

Terminologie

[editovat | editovat zdroj]

Slovo Magyarab není složené z „Magyar“ a „Arab“, ale koncovka ab znamená v překladu z núbijštiny „kmen“ či „rod“, tím pádem Magyar+Ab se dá přeložit jako „kmen Maďarů“.

Podle legendy, křesťanští Maďaři bojovali po boku otomanské armády v jižním Egyptě, nicméně krátce po setkání s núbijskými ženami se zde usadili. Původcem Magyarabů byl generál Ibrahim el-Magyar, pocházející původně z Budy, který si vzal núbijskou ženu, se kterou měli pět synů: Selabi, Mustafa, Djelaleddin, Musa a Iksa.

Bylo to až v roce 1935, kdy László Almásy, maďarský dobrodruh, společně s Němcem Hansjoachimem von der Eschem, objevili tento kmen v Egyptě. Od roku 1992 jsou Magyarabové členy „Světové federace Maďarů“ (Magyarok Világszövetsége).

Přísloví

[editovat | editovat zdroj]

Přísloví historických Magyarabů odhalují víc o této etnické skupině:

Al-ajāri lā jisālli fil-mesjīd.
—  Maďar se nemodlí v mešitě.
El-mágyárí jilbisz burnétá.
—  Maďar nosí čepec.
Rá'sz el-mágyár zejj el-hágyár.
—  Maďarská hlava, tvrdší než kámen.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Maďarská expedice do severní Afriky
Ostatní