Maglić (pohoří)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maglić, Маглић
Nejvyšší bod Crnogorski Maglić (2388 m n. m.)

Nadřazená jednotka Dinárské hory
Sousední
jednotky
Zelengora, Volujak, Bioć, Pivska planina, Ljubišnja

Světadíl Evropa
Stát Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Černá Hora Černá Hora
Horniny vápenec
Povodí DunajDrina
Souřadnice 43°15′ s. š., 18°45′ v. d.

Maglić je pohoří na hranicích Bosny a Hercegoviny a Černé Hory, je součástí Dinárských hor. Je jedním z trojice pohoří, které obklopují Trnovačko jezero (spolu s Volujakem a Bioćem). Nejvyšší horou pohoří je Crnogorski Maglić (2388 m), ovšem většího věhlasu dosahuje o dva metry nižší Bosanski Maglić, neboť je nejvyšší horou Bosny a Hercegoviny.

Vymezení[editovat | editovat zdroj]

Na západě je Maglić údolím řeky Sutjeska oddělen od pohoří Zelengora, na jihu tvoří hranici mezi Maglićem a Volujakem potok Suha (Suški) a Mratinjská dolina odděluje další pohoří Bioć, na východě je ohraničením Magliće řeka Piva, za níž se zvedá Pivska planina a zcela na severu odděluje řeka Drina od Magliće pohoří Ljubišnja.

Jižním zakončením Magliće je Trnovački Durmitor (2235 m), který se strmě zvedá nad Trnovačkim jezerem a nabízí takřka letecký pohled na jeho hladinu, při němž vynikne srdcovitý tvar jezera. Spolu se sousední Trzivkou bývá Trnovački Durmitor někdy považován za samostatný masív.

Významné hory[editovat | editovat zdroj]

  • Crnogorski Maglić 2388 m
  • Bosanski Maglić 2386 m
  • Klekov Maglić 2365 m
  • Klekovo pleće 2310 m
  • Mali Maglić 2309 m
  • Kapa 2232 m
  • Kom 2200 m
  • Oblik 2116 m
  • Veliko pleće 2020 m

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k vápencové stavbě je pohoří Maglić poměrně chudé na vodní zdroje. Většími vodními toky jsou pouze potoky Suha (Suški) a Peručica (na něm se nachází 75 m vysoký vodopád Skakavec) tekoucí do řeky Sutjeska a Mratinjský potok tekoucí do řeky Piva. Nachází se tu také několik ponorů a vyvěraček. Nicméně nejvýznamnějším fenoménem maglićského vodstva jsou dvě ledovcová jezeraTrnovačko jezero a Mratinsko jezero.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Pohoří je bohatě porostlé lesy – především bukovými a jedlovými. Nachází se tu prales Peručica - s rozlohou 1234 ha jeden z největších v Evropě.

Osídlení[editovat | editovat zdroj]

Vesnice se nacházejí pouze na okraji tohoto divokého pohoří, v údolí Sutjesky a Pivy. Na bosenské straně je to Tjentište, v Černé Hoře Mratinje. Ve vnitřní části pohoří se nacházejí pouze rekreační objekty a pastevecké salaše (Prijevor, Trnovačke, apod.).