Přeskočit na obsah

Magdaléna Grambová z Grambu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Magdaléna Grambová z Grambu
Rodné jménoMagdaléna Reichlin von Meidegg
Úmrtí24. července 1671
Vamberk České královstvíČeské království České království
ChoťKašpar Gramb z Grambu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Magdaléna Grambová z Grambu (rozená Reichlin von Meidegg, okolo 160024. července 1671 Vamberk) byla česká-belgická šlechtična a filantropka, manželka Kašpara Gramba z Grambu, spoluzakladatelka tradice umělecké krajky na Vamberku.

Erb rodu Reichlin von Miedegg

Narodila se do šlechtické rodiny Reichlin von Meidegg, podle názoru historiků ve 21. století, v okolí Bodamského jezera. V mládí byla provádan za flanderského šlechtice Kašpara Gramba z Grambu.[1] Ten sloužil jakožto plukovník v císařské habsburské armádě při potlačení stavovského povstání v armádě císaře Ferdinanda II. a po jeho porážce pak levně získal panství Vamberk ve východních Čechách, v rámci pobělohorských konfiskací původně odejmuté rodu Percingarů z Bydžína, kam roku 1627 s manželkou přesídlili. Gramb pak na panství proslul neúprosným vybíráním robotních povinností.

Majitelkou panství

[editovat | editovat zdroj]

Poté, co její manžel roku 1633 zemřel, mj. na následky bojového nasazení ve třicetileté válce, stala se Magdaléna majitelkou panství Vamberk, Potštejn a Kostelec nad Orlicí. Dne 21. září 1637 vydala privilegium, jímž svým poddaným zmírnila robotní povinnosti a nebránila svobodnému provozování řemesel. Roku 1639 se podruhé provdala za Ottu Jindřicha Štose z Kounic. Panstvím vládla až do své smrti.

Paličkovaná krajka

[editovat | editovat zdroj]

Podle zdejší tradice to měla být právě ona, která z Flander, kde s prvním manželem žili, přivezla umění paličkované krajky.[2] Naučila prý řemeslu vamberské ženy, které je rozšířily v celém regionu.[3] Podle jiné legendy to byly řeholnice řádu voršilek z belgického Lutychu, které po roce 1655 začaly v Čechách dívky vyučovat mimo jiné i paličkování. Jisté je, že díky jejímu vlivu se do této východočeské oblasti dostaly a zlidověly zde motivy jinak typické pro oblast pozdější Belgie a Nizozemí.

Magdaléna Grambová z Grambu zemřela 24. července 1671 ve Vamberku ve věku přibližně 70 let. Pohřbena byla v kryptě vambereckého kostela sv. Prokopa, spolu s dalšími významnými měšťany.

Příznivé podmínky dopomohly ke konzervaci ostatků v kryptě a vzniku tzv. Vambereckých mumií. Její ostatky byly znovuidentifikovány roku 1890 a posléze spolu s dalšími vystaveny v rámci muzejní expozice.[4] V roce 2000 byly ostatky kvůli nevyhovujícímu prostředí dočasně přemístěny do útrob Broumovského kláštera. V roce 2023 provedli archeologové díky studování lebky rekonstrukci její tváře.[5]

  1. Magdalena Grambová a počátky krajkářství na Vamberecku [online]. [cit. 2023-07-16]. Dostupné online. 
  2. Magdalena Grambová stojí u zrodu krásy vamberecké krajky. Tvář jí po 400 letech vrací tým vědců. Hradec Králové [online]. 2020-12-14 [cit. 2023-07-16]. Dostupné online. 
  3. CZECHTOURISM. Za co vděčí Vamberk belgickým Flandrám. Česko země příběhů [online]. [cit. 2023-07-16]. Dostupné online. 
  4. Tajemství ženské mumie s mužskou hlavou. Vědci vymodelovali tvář hraběnky Grambové. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-04-24 [cit. 2023-07-16]. Dostupné online. 
  5. Dotyk | Podívejte se do zvláštní tváře hraběnky z Vamberka. Čeští vědci zrekonstruovali děsivou mumii a užasli. www.dotyk.cz [online]. [cit. 2023-07-16]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Hradecký kraj: illustrovaný měsíčník věnovaný kulturně-historickému životu : věstník museí kraje Králové-hradeckého. Jaroměř: V. Nejedlý, 01.08.1912, 7(2), s. 63. Dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]