Magdaléna Grambová z Grambu
| Magdaléna Grambová z Grambu | |
|---|---|
| Rodné jméno | Magdaléna Reichlin von Meidegg |
| Úmrtí | 24. července 1671 Vamberk  České království |
| Choť | Kašpar Gramb z Grambu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Magdaléna Grambová z Grambu (rozená Reichlin von Meidegg, okolo 1600 – 24. července 1671 Vamberk) byla česká-belgická šlechtična a filantropka, manželka Kašpara Gramba z Grambu, spoluzakladatelka tradice umělecké krajky na Vamberku.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodila se do šlechtické rodiny Reichlin von Meidegg, podle názoru historiků ve 21. století, v okolí Bodamského jezera. V mládí byla provádan za flanderského šlechtice Kašpara Gramba z Grambu.[1] Ten sloužil jakožto plukovník v císařské habsburské armádě při potlačení stavovského povstání v armádě císaře Ferdinanda II. a po jeho porážce pak levně získal panství Vamberk ve východních Čechách, v rámci pobělohorských konfiskací původně odejmuté rodu Percingarů z Bydžína, kam roku 1627 s manželkou přesídlili. Gramb pak na panství proslul neúprosným vybíráním robotních povinností.
Majitelkou panství
[editovat | editovat zdroj]Poté, co její manžel roku 1633 zemřel, mj. na následky bojového nasazení ve třicetileté válce, stala se Magdaléna majitelkou panství Vamberk, Potštejn a Kostelec nad Orlicí. Dne 21. září 1637 vydala privilegium, jímž svým poddaným zmírnila robotní povinnosti a nebránila svobodnému provozování řemesel. Roku 1639 se podruhé provdala za Ottu Jindřicha Štose z Kounic. Panstvím vládla až do své smrti.
Paličkovaná krajka
[editovat | editovat zdroj]Podle zdejší tradice to měla být právě ona, která z Flander, kde s prvním manželem žili, přivezla umění paličkované krajky.[2] Naučila prý řemeslu vamberské ženy, které je rozšířily v celém regionu.[3] Podle jiné legendy to byly řeholnice řádu voršilek z belgického Lutychu, které po roce 1655 začaly v Čechách dívky vyučovat mimo jiné i paličkování. Jisté je, že díky jejímu vlivu se do této východočeské oblasti dostaly a zlidověly zde motivy jinak typické pro oblast pozdější Belgie a Nizozemí.
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Magdaléna Grambová z Grambu zemřela 24. července 1671 ve Vamberku ve věku přibližně 70 let. Pohřbena byla v kryptě vambereckého kostela sv. Prokopa, spolu s dalšími významnými měšťany.
Příznivé podmínky dopomohly ke konzervaci ostatků v kryptě a vzniku tzv. Vambereckých mumií. Její ostatky byly znovuidentifikovány roku 1890 a posléze spolu s dalšími vystaveny v rámci muzejní expozice.[4] V roce 2000 byly ostatky kvůli nevyhovujícímu prostředí dočasně přemístěny do útrob Broumovského kláštera. V roce 2023 provedli archeologové díky studování lebky rekonstrukci její tváře.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Magdalena Grambová a počátky krajkářství na Vamberecku [online]. [cit. 2023-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Magdalena Grambová stojí u zrodu krásy vamberecké krajky. Tvář jí po 400 letech vrací tým vědců. Hradec Králové [online]. 2020-12-14 [cit. 2023-07-16]. Dostupné online.
- ↑ CZECHTOURISM. Za co vděčí Vamberk belgickým Flandrám. Česko země příběhů [online]. [cit. 2023-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Tajemství ženské mumie s mužskou hlavou. Vědci vymodelovali tvář hraběnky Grambové. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-04-24 [cit. 2023-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Dotyk | Podívejte se do zvláštní tváře hraběnky z Vamberka. Čeští vědci zrekonstruovali děsivou mumii a užasli. www.dotyk.cz [online]. [cit. 2023-07-16]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Hradecký kraj: illustrovaný měsíčník věnovaný kulturně-historickému životu : věstník museí kraje Králové-hradeckého. Jaroměř: V. Nejedlý, 01.08.1912, 7(2), s. 63. Dostupné online
