Macedonio Melloni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Macedonio Melloni
Melloni.jpg
Narození 11. dubna 1798
Parma
Úmrtí 11. srpna 1854 (ve věku 56 let)
Portici
Pracoviště Università degli Studi di Parma
Obor fyzika
Ocenění Rumfordova medaile (1834)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
zahraniční člen Královské společnosti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Macedonio Melloni (11. dubna 1798 Parma11. srpna 1854 Portici) byl italský fyzik.

Navštěvoval výtvarnou akademii v Parmě a zároveň studoval fyziku u Antonia Lombardiniho a na pařížské École polytechnique. Od roku 1824 byl profesorem Univerzity v Parmě, pro své protivládní postoje musel v roce 1831 emigrovat do Francie. V roce 1839 se stal profesorem Neapolské univerzity a od roku 1841 vedl na Vesuvu první vulkanologickou observatoř na světě, místo musel opustit v roce 1848 z politických důvodů.[1] Zemřel ve věku 56 let na choleru.

Spolu s Leopoldem Nobilim se věnoval výzkumu sálání a objevil, že krystaly chloridu sodného propouštějí infračervené záření.[2] Zabýval se také elektrostatickou indukcí, polarizací a fotografií. Obdržel Rumfordovu medaili a řád Pour le Mérite, byl zahraničním členem Královské společnosti, Francouzské akademie věd, Královské švédské akademie věd a Americké akademie umění a věd. V Miláně je po něm pojmenována nemocnice Ospedale Macedonio Melloni.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Protezione civile Dostupné online
  2. Museo di fisica. Universita la Sapienza Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]