Macedonio Melloni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Macedonio Melloni
Narození11. dubna 1798
Parma
Úmrtí11. srpna 1854 (ve věku 56 let)
Portici
PracovištěParmská univerzita
Oborfyzika
OceněníRumfordova medaile (1834)
zahraniční člen Královské společnosti (1839)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
společník Americké akademie umění a věd
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Macedonio Melloni (11. dubna 1798 Parma11. srpna 1854 Portici) byl italský fyzik.

Navštěvoval výtvarnou akademii v Parmě a zároveň studoval fyziku u Antonia Lombardiniho a na pařížské École polytechnique. Od roku 1824 byl profesorem Univerzity v Parmě, pro své protivládní postoje musel v roce 1831 emigrovat do Francie. V roce 1839 se stal profesorem Neapolské univerzity a od roku 1841 vedl na Vesuvu první vulkanologickou observatoř na světě, místo musel opustit v roce 1848 z politických důvodů.[1] Zemřel ve věku 56 let na choleru.

Spolu s Leopoldem Nobilim se věnoval výzkumu sálání a objevil, že krystaly chloridu sodného propouštějí infračervené záření.[2] Zabýval se také elektrostatickou indukcí, polarizací a fotografií. Obdržel Rumfordovu medaili a řád Pour le Mérite, byl zahraničním členem Královské společnosti, Francouzské akademie věd, Královské švédské akademie věd a Americké akademie umění a věd. V Miláně je po něm pojmenována nemocnice Ospedale Macedonio Melloni.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Protezione civile Dostupné online Archivováno 1. 7. 2020 na Wayback Machine.
  2. Museo di fisica. Universita la Sapienza Dostupné online Archivováno 14. 2. 2021 na Wayback Machine.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]