Macedonio Melloni
| Macedonio Melloni | |
|---|---|
 | |
| Narození | 11. dubna 1798 Parma |
| Úmrtí | 11. srpna 1854 (ve věku 56 let) Portici |
| Pracoviště | Parmská univerzita |
| Obor | fyzika |
| Ocenění | Rumfordova medaile (1834) zahraniční člen Královské společnosti (1839) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd společník Americké akademie umění a věd |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Macedonio Melloni (11. dubna 1798 Parma – 11. srpna 1854 Portici) byl italský fyzik.
Navštěvoval výtvarnou akademii v Parmě a zároveň studoval fyziku u Antonia Lombardiniho a na pařížské École polytechnique. Od roku 1824 byl profesorem Univerzity v Parmě, pro své protivládní postoje musel v roce 1831 emigrovat do Francie. V roce 1839 se stal profesorem Neapolské univerzity a od roku 1841 vedl na Vesuvu první vulkanologickou observatoř na světě, místo musel opustit v roce 1848 z politických důvodů.[1] Zemřel ve věku 56 let na choleru.
Spolu s Leopoldem Nobilim se věnoval výzkumu sálání a objevil, že krystaly chloridu sodného propouštějí infračervené záření.[2] Zabýval se také elektrostatickou indukcí, polarizací a fotografií. Obdržel Rumfordovu medaili a řád Pour le Mérite, byl zahraničním členem Královské společnosti, Francouzské akademie věd, Královské švédské akademie věd a Americké akademie umění a věd. V Miláně je po něm pojmenována nemocnice Ospedale Macedonio Melloni.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Protezione civile Dostupné online Archivováno 1. 7. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Museo di fisica. Universita la Sapienza Dostupné online Archivováno 14. 2. 2021 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Macedonio Melloni na Wikimedia Commons
