Městské opevnění (Litoměřice)
| Městské opevnění Litoměřic | |
|---|---|
 Městské hradby s kostelem Zvěstování Panny Marie | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 13. století |
| Materiál | kámen |
| Poloha | |
| Adresa | Litoměřice-Město, Předměstí,  Česko |
| Souřadnice | 50°31′58,51″ s. š., 14°7′51,35″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 46475/5-4742 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městské opevnění v Litoměřicích bylo vybudováno již v roce 1257 v blízkosti tehdejšího hradiště a obepínalo pouze malou část rozlohy města Litoměřice.[1] Toto opevnění zcela zaniklo a nahradilo ho nové gotické opevnění vystavěné ve dvou etapách.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První městské opevnění v Litoměřicích z roku 1257 bylo vybudováno podél hrany svahu Pokratického potoka, odtud mířilo ke kostelu Všech svatých, dále podél dnešní ulice Na valech k Litoměřickému hradu a zpět ke svahu Pokratického potoka.[1] Toto opevnění zcela zaniklo. První vnitřní část dochovaných gotických hradeb byla vystavěna v letech 1360 až 1380, doplněná cimbuřím a strážními věžemi. Po opravě vnitřních hradeb v letech 1502 až 1505 započala patrně v roce 1513 druhá etapa výstavby, která hradby rozšířila o parkány a bašty.[2][3] Původní patrně tři městské brány byly zbořeny a postaveny nové čtyři brány. Na východě města stála Dlouhá brána, která byla odstraněna v roce 1836, na jihu stála Mostecká brána, odstraněna v roce 1831, na západní straně města stála Michalská brána, odstraněná v roce 1839 a na severu stála brána řečená Nová, původně Cínařská, odstraněná stejně jako západní brána v roce 1839. V roce 1643 během třicetileté války se město sice ubránilo obléhání švédských vojsk Arvida Wittenberga, ale opevnění bylo přitom značně poškozeno. Po opravách u zaniklého kostela svatého Vavřince byl z hradby vysunut bastion. Na Dómském pahorku měla být také vybudována citadela, ale od její stavby bylo po ukončení třicetileté války upuštěno. Západní věž byla v roce 1705 přestavěna ve vyhlídkový pavilón nazvaný Jezuitská hvězdárna.[1] Opevnění bylo opraveno ještě v roce 1741 a v roce 1742 byly před hradbami vykopány nové valy. Po roce 1850 došlo k rozsáhlým demolicím hradeb, které již ztratily svůj původní účel. Některé věže byly přestavěny na obytné prostory a bašta u železniční stanice Litoměřice město byla adaptována na kapli pro blízkou věznici. Podle legendy zde ministroval i sám Václav Babinský, který se roku 1796 narodil v nedalekých Pokraticích.[3] Také bašta Baba na počátku 18. století změnila svůj účel, když začala sloužit jako mučírna a městské vězení.
Dnešní podoba[editovat | editovat zdroj]
Dnešní obvod hradeb se dochoval v délce přibližně 1800 metrů a tvoří hranice Městské památkové rezervace, která byla vyhlášena v roce 1978. Vnější parkánová zeď, původně 4,5 metru vysoká, postavená kolem roku 1513, se dochovala do výše přibližně tří metrů a síly 120 centimetrů. Kromě hradeb se dochovalo několik bašt, které byly též dovnitř otevřené. V roce 1951 byla bašta u železniční stanice Litoměřice město opravena a v roce 1992 přestavěna na restauraci. Bašta Baba byla v 19. století přestavěna na obytný dům. U bašty se dochoval původní oblouk zdiva s klíčovými střílnami. V současnosti bašta Baba slouží jako sídlo Správy chráněné krajinné oblasti České středohoří.[4] Další opevnění se dochovalo za Dlouhou ulicí, kde vede mezi ulicemi Zítkova a Novobranská k Litoměřickému hradu, odtud prochází parkem Václava Havla s Jezuitskou hvězdárnou k nejvýrazněji dochované části opevnění v jihozápadní části města s Parkány José Rizala. Od roku 1958 patří dochované části městského opevnění mezi chráněné kulturní památky České republiky.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c STREDOVEK.COM - městská opevnění - Litomerice. www.stredovek.com [online]. [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
- ↑ a b ČÍŽEK, Jiří. Městské opevnění - popis pevnosti, bunkru, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Městské opevnění - Litoměřice - AtlasCeska.cz. Atlas Česka [online]. 2010-05-27 [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
- ↑ ČÍŽEK, Jiří. Bašta Baba, Litoměřice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Městské opevnění Litoměřic na Wikimedia Commons
