Městské opevnění (Úštěk)
| Městské opevnění v Úštěku | |
|---|---|
 Domy podél hradeb a Pikartská věž na jižní straně města | |
| Účel stavby | |
obranné hradby | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 14. století |
| Přestavba | 15. století, 19. století, 20. století |
| Současný majitel | město Úštěk |
| Poloha | |
| Adresa | Úštěk-Vnitřní Město, Okres Litoměřice,  Česko |
| Souřadnice | 50°35′1,12″ s. š., 14°20′34,01″ v. d. |
  městské opevnění v Úštěku | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 43940/5-5220 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městské opevnění v Úštěku v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji je zapsané jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.[1] Městské opevnění s Pikartskou věží je významnou součástí městské památkové rezervace Úštěk, vyhlášené 28. července 1980 s účinností od 1. října 1980.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší části městského opevnění v Úštěku, které se nacházejí zejména na západní straně města, pocházejí z poloviny 14. století.[3] Jedná se o období, kdy byl Úštěk za pánů z Michalovic postupně proměněn z vesnice ve město.
.jpg)
V roce 1387 museli Michalovicové kvůli dluhům postoupit Úštěk Berkům z Dubé, kteří pokračovali ve výstavbě města a jeho opevnění.[4] Byla dokončena výstavba hradu a dvou městských bran, tzv. České neboli Západní brány a na opačné, východní straně města další brány, nazývané Německá.[4]
Další etapa obnovy, rozšíření a vylepšení městského obranného systému spadá do 15. století.[3] V roce 1426 prodali Berkové z Dubé Úštěk husitskému hejtmanovi Václavu Cardovi z Petrovic. O dva roky později Úštěk dobylo a zpustošilo vojsko odpůrce husitů Zikmunda z Vartenberka. Když byl Václav Carda z Petrovic po bitvě u Budyně propuštěn ze zajetí, snažil se ještě v témže roce 1428 lépe ochránit město. Nechal opravit a vylepšit hradby a jako součást městského opevnění na jeho jižní straně postavil mohutnou čtyřpodlažní věž, které se začalo říkat „Pikartská“ podle hanlivé přezdívky, kterou katolíci označovali husity coby kacíře.[1][4] Další tři věže, které se však nedochovaly, byly rozmístěny podél severní linie městského opevnění.[5]
V následujícím období až do 20. století probíhaly v Úštěku průběžné opravy a úpravy městského opevnění. Do 21. století se dochovaly některé části obranných zdí, torzo České brány a zejména pak Pikartská věž, která v 19. a 20. století prošla některými stavebními úpravami.[1]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Součástí památkově chráněného areálu městského opevnění, tvořícího rámec historicky cenné městské památkové rezervace, jsou v Památkovém katalogu NPÚ jako jednotlivé položky zapsány samotné městské hradby, dále Pikartská věž a torzo České brány.[1]
.jpg)
Zdivo opevnění, stejně jako dalších středověkých staveb v Úštěku, tvoří opracované pískovcové kvádry. Relikty hradeb jsou evidovány na téměř čtyřech desítkách parcel na severní straně ostrožny, ohraničené Červeným potokem na severu a Úštěckým potokem na jihu.[6] Podobný rozsah má liniové opevnění města i na jeho jižní straně. Některé úseky, jako například v jihovýchodním rohu opevnění, nebyly v minulých dobách téměř narušeny a jsou proto považovány za velmi cenné.[1]
Pikartská věž[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Dominantní stavbou celého městského opevnění je Pikartská věž, která byla přistavěna k úštěckým hradbám v roce 1428. Jedná se o čtyřpodlažní hranolovou gotickou věž, která byla v průběhu staletí poznamenána jen některými dílčími úpravami. Na počátku 21. století byly prostory věže využívány jako galerie, později jako menší muzeum.[1][7]
Česká brána[editovat | editovat zdroj]
Pozůstatky České neboli Západní brány se nacházejí na západním konci fronty domů, ohraničujících severní stranu Mírového náměstí v Úštěku.[8] Od domu čp. 29 je brána oddělena úzkou prolukou, tzv. soutkou.[9] Gotická brána byla zbořena v roce 1830, zachoval se z ní pouze střechovitě ukončený střep z režného lomového pískovcového zdiva, v dolní části doplněný mělkým výklenkem.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f Městské opevnění [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog: Úštěk [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-04-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Úštěk, městské opevnění - městské opevnění, torzo Černé věže, Pikardská věž. Evidenční list kulturní památky - původní [online]. Praha: Národní památkový ústav, 1967 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c Historie: První písemná zmínka [online]. Úštěk: Městský úřad Úštěk [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- ↑ HEJZLAR, Tomáš. Diplomní projekt: Úštěk - návrh rehabilitace území v centru památkové rezervace [online]. FA ČVUT, 2017 [cit. 2021-04-17]. PDF, str. 8. Dostupné online.
- ↑ Seznam. Městská památková rezervace Úštěk [online]. mapy.cz [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Muzea a galerie. Pikartská věž, Úštěk [online]. Úštěk: Městský úřad Úštěk [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Západní brána v Úštěku [online]. mapy.cz [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Brána, zvaná Česká [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Městské opevnění na Wikimedia Commons
