Méru
Méru, též Suméru, je mytická posvátná hora a osa světa v hinduismu, buddhismu a džinismu. Nachází se ve středu kontinentu Džambudvípa, který je středem prthiví-lóku „světa země“, svým vrcholem dosahuje k nebesům a svými kořeny do hlubin země, pramení v ní řeka Ganga a je celá ze zlata a drahokamů. Na jejím vrcholu sídlí Brahmá, níže pak další bohové a bytosti. Někdy bývá ztotožňována s reálnou horou Kailás, Pamírem, Hindúkušem nebo Garhválem, oblastí v Himálaji.[1]
Mnohé hinduistické chrámy, včetně kambodžského Angkor Watu, představují tuto posvátnou horu. Podle hinduistických textů její výška činí 80 000 jódžan a nachází se uprostřed Bhú mandaly.[zdroj?]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Podle Mrgéndra-ágamy byla Méru stvořena Anantéšvarou-Šivou a nachází se ostrově Džambudvídpa, který je středem prthiví-lóku, tedy země. Méru je pokryta zlatem a září více než slunce. Otáčejí se kolem ní na nebi planety.[2] V dolní části hory sídlí gandharvové a Marutové, zatímco na vrcholku nejvyššího z jejích tří hřebenů, zvaném čakravat „otáčející se jako kolo“, sídlí lókapálové, bohové světových stran, kteří zde mají svá města:[3]
- Amarávatí „sídlo nesmrtelných“, sídlo Indry, na východě
- Tédžóvatí „oslnivá“, sídlo Agniho, na jihovýchodě
- Samjaminí „ukázněná“, sídlo Jamy, na jihu
- Kršnavatí „potemnělá“, sídlo Nirrti, na jihozápadě
- Šuddhavatí „čistotná“, sídlo Varuny, na západě
- Gandhavatí „voňavá“, sídlo Vájua, na severozápadě
- Mahódaja „blahobytná“, sídlo Kubéry, na severu
- Jašóvatí „impozantní“, sídlo Íšány, na severovýchodě
Všechna tato města vynikají svojí krásou – jsou postavena ze zlata, drahokamů či bílého kamene, voní nočním jasmínem, a kromě svých božských vládců jsou obývána různými druhy bytostí. Na úplném vrcholu se pak nachází město Manóvatí „inteligentní“ v kterém sídlí Brahmá. Pod horou se nachází další čtyři hory, které tak zajišťují její stabilitu, a devět ostrovů obklopených postupně sedmi oceány, za kterými se nachází další pevnina a ní hora Lókálóka. Dále už se nachází jen temnota, další oceán a skořápka kosmického vejce.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mount Meru (mythology) na anglické Wikipedii.
- ↑ DALAL, Roshen. Hinduism: An Alphabetical Guide. [s.l.]: Penguin India, 2010. ISBN 978-0143414216. [Kapitola Mount, Meru].
- ↑ ZBAVITEL, Dušan, et al. Bozi, bráhmani, lidé: Čtyři tisíciletí hinduismu. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1964. 296 s. S. 103.
- ↑ a b SIVACHARYAR, Sabharathnam. Žasneme nad velkolepostí hory Méru [online]. Hinduism Today [cit. 2021-01-01]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Méru na Wikimedia Commons
