Ludwig Landgrebe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ludwig Landgrebe
Narození 9. března 1902
Vídeň
Úmrtí 14. srpna 1991 (ve věku 89 let)
Kolín nad Rýnem
Alma mater Vídeňská univerzita
Freiburská univerzita
Zaměstnavatelé Hamburská univerzita
Universita v Kielu
Kolínská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ludwig Landgrebe, (9. března 1902 Vídeň14. srpna 1991 Kolín nad Rýnem) byl fenomenologický filosof 20. století.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Landgrebe se narodil v rodině obchodníka, studoval filosofii, historii a geografii nejprve ve Vídni, pod dojmem z četby M. Schelera přešel do Freibiurgu, kde se roku 1923 stal asistentem Edmunda Husserla a 1927 promoval prací o W. Diltheyovi. Roku 1935 se habilitoval v Praze u O. Krause a podílel se na záchraně Husserlovy pozůstalosti. Od roku 1939 pracoval spolu s E. Finkem v Husserlově archivu v Lovani. Protože jeho žena byla Židovka, byl roku 1940 deportován do Hamburgu, kde byl pracovně nasazen. Roku 1945 se znovu habilitoval v Hamburgu, od roku 1947 byl profesorem filosofie v Kielu a od roku 1954 v Kolíně nad Rýnem.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Landgrebe byl jedním z nejbližších žáků Husserlových, věnoval se však i dalším oblastem dějin, náboženství a politiky. Na rozdíl od svého učitele měl také blíže k metafysice, kterou pokládal za „myslící rozpomínání člověka v celku bytí“. Už od svých pražských let byl také blízkým přítelem Jana Patočky, za nímž – pokud poměry dovolily – také zajížděl. Český čtenář může ocenit jeho myšlení v knížce „Filosofie přítomnosti“, jež podává přehled německé filosofie 20. století včetně bohaté bibliografie.

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • L. Landgrebe, Filosofie přítomnosti, Praha 1968

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]