Přeskočit na obsah

Lucie Hrdá

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Lucie Hrdá
Narození15. ledna 1981 (43 let)
Alma materFakulta právnická Západočeské univerzity
Povoláníadvokátka
OceněníCena Františky Plamínkové (2020)
Cena Flamma pro inspirativní právničky (2021)
Ocenění Právník roku v kategorii PRO BONO (2022)

Nominace na cenu Laty Brandisové (2023)

Elle Women's Award v kategorii Odvaha (2024)
Webakhrda.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lucie Hrdá (* 15. ledna 1981) je česká advokátka specializující se na rodinné právo, sexualizované a domácí násilí a stalking.[1][2][3][4]

Vzdělání a praxe

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1999–2004 studovala Právnickou fakultu Západočeské univerzity. V letech 2004–2016 působila jako dobrovolná odborná právní poradkyně poradny Bílého kruhu bezpečí. Rigorózní zkoušku v oboru trestního práva složila v roce 2009 na Právnické fakultě Západočeské univerzity a v témže roce si založila vlastní advokátní kancelář.[5] V roce 2020 získala Cenu Františky Plamínkové[6] a v roce 2021 ocenění Flamma pro inspirativní právničky[7] a obsadila třetí místo v žebříčku nejvýznamnějších právniček časopisu Právní rádce.[8] V témže roce také spoluzaložila spolek Bez trestu, který se zabývá podporou a ochranou obětí sexualizovaného a domácího násilí.[9] Lucie Hrdá je členkou Unie obhájců České republiky, ECBA, EFCL a národní tutorkou vzdělávacího programu Rady Evropy pro právní profesionály HELP (anglicky Human Rights Education for Legal Professionals).[10][11]

Specializace

[editovat | editovat zdroj]
  • národní tutor vzdělávacího programu pro právní profesionály Rady Evropy HELP
  • školení pro trestní soudce a státní zástupce na půdě Justiční akademie ČR na téma Domácí násilí a oběti trestné činnosti z pohledu advokáta, Zvlášť zranitelné oběti v trestním řízení z pohledu specializovaného advokáta, Dětské oběti a Domácí a sexualizované násilí pro rodinněprávní soudce
  • školení pro rodinné soudce a na půdě Justiční akademie ČR na téma Zranitelné oběti trestných činů v opatrovnických řízeních
  • školení pro advokáty a koncipienty na půdě České advokátní komory v Praze i Brně na téma Domácí násilí a zastupování obětí trestné činnosti
  • školení pro lékaře, studenty medicíny, sociální pracovníky a neziskové organizace pomáhající obětem trestné činnosti
  • osvětové články pro laickou veřejnost o domácím násilí a dopadech trestné činnosti na oběti na různých internetových serverech
  • seriál o právech obětí trestné činnosti v magazínu Heroine[12]
  • internetová právní poradna k dotazům čtenářů tematicky zaměřeného rodinného serveru
  • spolupráce na knize Martiny Venglářové a Petra Eisnera Sexualita osob s postižením a znevýhodněním
  • spolupráce na článcích o dopadech nového občanského zákoníku s časopisem Domov
  • funkce "ombudsmana deníku Blesk" pro domácí násilí a rodinné právo
  • autorka příspěvku Rozumějí soudy obětem násilných trestných činů? ve velkém sborníku - feministické revize právního systému ČR pod názvem Mužské právo - jsou právní pravidla neutrální?

Lucie Hrdá v médiích prezentuje názor, že pro oběti sexuálního a sexualizovaného násilí je často lepší, když události nenahlásí policii. Policejní a soudní procesy jsou podle ní v Česku špatně nastavené a pro oběti mohou znamenat další újmu. Stejně tak Hrdá zrazuje od nahlašování přátele, rodinu a okolí obětí, aby byla zachována svobodná vůle a autonomie obětí.[13]

Já taky svým klientům říkám, ať to nahlásí jen v okamžiku, kdy mají oznamovací povinnost, nebo pokud to opravdu hlásit chtějí. Jo, pokud je to pro ně nějakým způsobem ozdravné, nebo mají pocit, že to musí udělat, aby někoho zachránili, nebo prostě chtějí dostat toho pachatele před soud, tak ať to udělají. Nebo pokud samozřejmě musí, to znamená, hrozí, že to udělá někomu, kdo je třeba dítě a podobně. (…) Naopak vždycky říkám lidem, nenahlašujte to za svoje kamarády a kamarádky, když oni si to nepřejí. Protože ten proces, kterým oni musí následně projít, je strašný, je velmi viktimizující, to znamená, že je to vlastně ztýrá podruhé. A že jim tím vlastně seberou autonomii.

Lucie Hrdá, KOULÍ PODCAST, [13]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ KUČÍKOVÁ, Veronika. Více by se mělo zacílit na ochranu obětí, říká advokátka Hrdá k tématu sexuálního obtěžování. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-05-30 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ ČERMÁKOVÁ, Anežka. Advokátka: Prokázat znásilnění je v Česku těžké. Že brečela a prosila, nestačí. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-05-27 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ TACHECÍ, Barbora; LUPTÁKOVÁ, Věra. Za znásilnění v Česku osm devět let „natvrdo“? To bych chtěla vidět, říká advokátka Lucie Hrdá. Český rozhlas Plus [online]. Český rozhlas, 2021-11-09 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ ŠČEBLYKIN, Kirill. Je nepřípustné dostat za několik znásilnění částku jako za ojetou fabii, chválí advokátka rozhodnutí Ústavního soudu. Deník N [online]. N Media, 2021-08-13 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. ISSN 2571-1717. 
  5. ↑ ŠIMŮNKOVÁ, Petra. Netvrdím, že změním svět sama. Česko ale změnit můžeme, říká expertka na sexualizované a domácí násilí. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2022-03-29 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  6. ↑ VLČKOVÁ, Tereza. Chodila jsem brečet na záchod, vzpomíná na své začátky advokátka Hrdá. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-11-28 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ KRAMER, Jaroslav. Ocenění pro inspirativní právničky získaly advokátka Lucie Hrdá, soudkyně Veronika Křesťanová nebo novinářka Andrea Procházková. EPRAVO.CZ [online]. EPRAVO.CZ, 2021-10-28 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. ISSN 1213-189X. 
  8. ↑ Přednášející [online]. kongrespravniprostor.cz [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ KUBALOVÁ, Kateřina; ŠKODOVÁ, Klára. Oběť znásilnění měla ráda sex, takže to na ní nezanechá následky. I takové hlouposti jsou v rozsudcích, žasne advokátka Lucie Hrdá. Rádio DAB Praha [online]. Český rozhlas, 2022-06-19 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ NEKVASILOVÁ, Adéla. Znásilnění jako vražda duše. pravniradce.ekonom.cz [online]. 2021-09-07 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  11. ↑ HELP - Evropský Program pro vzdělávání právních profesionálů v oblasti lidských práv. www.cak.cz [online]. Česká advokátní komora, 2017 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  12. ↑ HRDÁ, Lucie. Články autora. Heroine.cz [online]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b 99: Lucie Hrdá: Znásilnění je vražda duše — KOULÍ PODCAST. ceskepodcasty.cz [online]. 2022-07-04 [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lucie_Hrdá&oldid=24063704“