Louis-Antoine de Pardaillan de Gondrin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Louis-Antoine de Pardaillan de Gondrin
vévoda z Antinu
Louis-Antoine na portrétu od H. Rigauda, 1710
Louis-Antoine na portrétu od H. Rigauda, 1710
Tituly markýz d'Antin, de Gondrin, de Montespan (od 1701), vévoda d'Antin (1711)
Narození 5. září 1664
Paříž, Royal Standard of the King of France.svg Francouzské království
Úmrtí 14. května 1736
(ve věku 66 let)
Paříž, Royal Standard of the King of France.svg Francouzské království
Manželky Julie Françoise de Crussol
Potomci Louis de Pardaillan de Gondrin, Pierre de Pardaillan de Gondrin
Rod Pardaillan de Gondrin
Otec Louis Henri de Pardaillan de Gondrin
Matka Françoise Athénaïs de Rochechouart de Mortemart, markýza de Montespan
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rue de la Chaussée-d'Antin, pařížská ulice pojmenovaná na počest vévody z Antinu

Louis-Antoine de Pardaillan de Gondrin, vévoda z Antinu (česky Ludvík Antonín, 5. září 1664, Paříž – 14. května 1736, Paříž) byl francouzský šlechtic. V letech 1708–1736 působil jako ředitel Bâtiments du Roi (královských budov). Jeho matkou byla oficiální milenka francouzského krále Ludvíka XIV., markýza de Montespan.

Život[editovat | editovat zdroj]

Syn markýzy a markýze de Montespan byl vychováván na zámku de Bonnefont v Gaskoňsku až do svého příchodu ke královskému dvoru v roce 1683. Poté byl poslán na vojenská studia.

Díky sňatku s Julie Françoise de Crussol (1669–1742), vnučkou vévody z Montasieru, se dostal do okruhu přátel dauphina Ludvíka. Od roku 1701 byl markýzem z Antinu, z Grondrinu a Montespanu. Stal se důstojníkem ve francouzské armádě, avšak v roce 1707 jej v důsledku špatného velení v bitvě u Ramillies král z armády vyloučil.

Ludvík Antonín měl díky matce blízko ke svým nevlastním sourozencům Ludvíku Augustovi a Ludvíku Alexandrovi, které král označil za své (legitimizoval je jako syny Francie).

V roce 1708 vystřídal zemřelého J. Hardouin-Mansarta na postu ředitele Bâtiments du Roi, díky čemuž získal částečný přístup přímo ke králi. Roku 1711 povýšil Ludvík XIV. antinský marquisat na vévodství a Ludvík-Antonín se tak stal prvním vévodou z Antinu a pairem. V roce 1724 obdržel Řád sv. Ducha v rytířské třídě.

Ludvík Antonín od narození projevoval talent k řízení lidí. Díky své pozici kontroloval i dostavby zámku ve Versailles. V době regentství dovedl obratně využít Lawsův systém a vydělal díky němu velké jmění.

Na sklonku života předal vévodství i titul v roce 1722 synovi a dožil ve svém paláci na Chausée-d'Antin, kde zemřel roku 1736. Jeho palác se následně stal sídlem vévody z Richelieu. Po jeho smrti se stal ředitelem bâtiments Philibert Orry.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis-Antoine de Pardaillan de Gondrin na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]