Lom Bučník
Lom Bučník (někdy též kamenolom Bučník, komňanský lom, komnanský lom, komenský lom) je lom, který se nachází v nadmořské výšce 474 metrů asi 2 km vzdušnou čarou jihojihozápadním směrem od středu obce Komňa[1] a asi 2 km vzdušnou čarou východním směrem od centra obce Bystřice pod Lopeníkem.[2][3] Tento veřejnosti nepřístupný andezitový lom je geologicky významnou moravskou lokalitou rozkládající se ve střední části CHKO Bílé Karpaty.[2][1] Výskytem více než 60 druhů minerálů se lom Bučník řadí mezi nejbohatší naleziště nerostů v České republice.[1]
Podrobněji
[editovat | editovat zdroj]Velký dvouetážový stěnový kamenolom byl založen v sopečném tělese kopce Bučník (kóta 555 m nad mořem)[3] nad obcí Komňa, je obklopen hustým lesem a z obce není viditelný.[1] K lomu vede asfaltová účelová komunikace odbočující z mezinárodní silnice E50. Odbočka z E50 k lomu Bučník se nachází asi 700 metrů jihozápadním směrem od motorestu Rasová–Nový Dvůr.[3] Lom byl otevřen v roce 1951[1][3] a s přestávkami je využíván pro povrchovou těžbu a zpracování stavebního kamene (tj. těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění drcení a doprava) s celkovou projektovanou těžební kapacitou vyšší než 25 kubických metrů materiálu za den.[4]
Geologický popis
[editovat | editovat zdroj]Magurský příkrov
[editovat | editovat zdroj]Geologicky je lom Bučník vetknut do tzv. magurského příkrovu, který je převážně vytvořen z pravidelně se střídajících vrstev různých typů pískovců (psamity) a různých typů jílovců (pelity). Do těchto sedimentů magurského příkrovu pronikly v minulosti neovulkanické horniny a vytvořily zde následně tělesa subvulkanických hornin, která jsou rozmístěna v oblasti Bánov – Komňa – Bojkovice. Tato tělesa se vyskytují ve formě žil (ložních nebo pravých) přičemž to největší těleso se nachází jižně od Nezdenic v pruhu o šířce 200 metrů a délce 1,5 km. Vrch Valy (470 m nad mořem), nacházející se přibližně uprostřed spojnice mezi Nezednicemi a Komňou, a vrch Bučník (555 m nad mořem) nad lomem jsou výsledkem eroze, která obnažila některé partie těchto těles. Neovulkanity z této oblasti uherskobrodska jsou zásaditého charakteru (vysoký obsah oxidu draselného – K2O).[3]
Flyše, andezit, latit
[editovat | editovat zdroj]V lomu jsou těženy jednak flyšové horniny (sedimenty pískovců a jílů),[3] ale hlavně andezit (respektive trachyandezit), který se zde vyskytuje ve dvou subhorizontálních ložních žilách (mocnost větší z žil je asi 20 metrů) doprovázených několika drobnějšími žilami.[1][3][p. 1]
V dutinách andezitových žil byly nalezeny různé formy křemičitanů (silikátů), karbonátů (uhličitanů) a hlinitokřemičitých minerálů s mikroporézní strukturu (zeolitů).[1]
-
andezit
-
trachyandezit (latit)
-
zeolit
Doprovodné minerály
[editovat | editovat zdroj]Při těžbě andezitu (v severní části lomu) byly (v šířce 3 až 5 metrů) objeveny žilky (mocnost max. do 0,1 m) se silným polymetalickým (železo, zinek, olovo, arsen) zrudněním.[1] Tyto žilky jsou tvořeny křemenem (SiO2), karbonáty (uhličitany) a malým množstvím sulfidů (sirníků) – hlavně pyritem (FeS2), markazitem (FeS2), galenitem (PbS) a sfaleritem (ZnS). Z těchto žilek pak sekundárně vznikl cerusit (PbCO3); wulfenit (PbMoO4) a skorodit (Fe3+[AsO4]·2H2O).[2]
Na rudních žilách v lomu Bučník byl poprvé na Moravě a ve Slezsku objeven cinabarit (HgS) a metacinabarit a lom je také jediným nalezištěm hawleyitu (CdS) v České republice.[1]
-
cerusit
-
wulfenit
-
skorodit
-
cinabarit
-
hawleyit
Porcelanit a kvarcit
[editovat | editovat zdroj]Ve spodní levé části lomové etáže byly nalezeny moravské porcelanity (s příměsí pyritu), v horní části lomu pak tvrdý a křehký křemenec (kvarcit).[1]
- Porcelánový jaspis (porcelanit) vzniká tepelnou přeměnou jílovitých břidlic a slínitých hornin – při kontaktu jílu se žhavým magmatem. Porcelanit má různé zbarvení (červená, hnědočervená, hnědá, namodrale šedá, oranžová a žlutá barva) a matný skelný (skoro voskový) lesk a je využíván ve šperkařství.[2] V lomu Bučník jsou těženy čerstvé, pevné, velmi jemnozrnné porcelanity s příznivou kusovitostí. Vyznačují se šedým, šedozeleným, olivově zeleným, čokoládově hnědým, okrově žlutým, nafialovělým až černým zbarvením.[p. 2]
- Kvarcity vznikají regionální metamorfózou (vypálením) pískovcových sedimentů: pískovců či slepenců.[1]
-
Porcelanit z lomu Bučník
-
Porcelanit z lomu Bučník
-
Kvarcit neboli křemenec
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j k l m Druid.Panoramix. Komnansky kamenolom / kamenolom Bučník [online]. Geocaching com, 2012-09-12= [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e KUČA, Pavel. Bučník - andezitový lom [online]. Turistické informace, rev. 2007-04-10 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g ŠTELCL, Jindřich; VÁVRA, Václav; ZIMÁK, Jiří. Komňa – Bučník [online]. Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce po území Moravy a Slezska, 2006-01-06, rev. 2011-07-04 [cit. 2024-07-25]. RNDr. Jindřich Štelcl, CSc. (* 1956 Brno); RNDr. Václav Vávra, Ph.D. (* 1971 Hradec Králové); Doc.RNDr. Jiří Zimák, CSc. (* 1956 Olomouc); Financováno grantem FRVŠ číslo 1365/2005. Dostupné online.
- ↑ Informace o provozovně: Kamenolom Bučník / Rok: 2023 [online]. Český hydrometeorologický ústav, 2023 [cit. 2024-07-27]. Povrchová těžba a zpracování kamene (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění drcení a doprava) o celkové projektované kapacitě vyšší než 25 m3 za den. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu lom Bučník na Wikimedia Commons
- Rajče: Mineralogické akce / Bučník 2018 – Výprava do kamenolomu Bučník. Porcelanity, azurová jezírka, pulci, jahody a nechutné želé fazole (fotografie)
- HofrFoto: Komenský kamenolom – Bučník; 13. dubna 2020 (fotografie)
- Kamenolom Bučník 17.4.2008 na YouTube – Datum: 17. dubna 2008; Autor: kameramanbob.kameramanbob; Stopáž: 4 minuty (video odstřelu)