Lokšanové z Lokšan
| Lokšanové z Lokšan | |
|---|---|
 | |
| Země |  České království,  Moravské markrabství,  Slezské knížectví |
| Tituly | rytíři |
| Zakladatel | Jiří z Lokšan |
| Rok založení | 15. století (?) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokšanové z Lokšan byl slezský rytířský rod, který do Čech přišel v první polovině 16. století.
Historie
[editovat | editovat zdroj].png)
Jako první přišel na naše území Jiří z Lokšan (asi 1491–1551) se stal roku 1523 sekretářem krále Ludvíka Jagellonského, poté působil jako královský rada a nakonec jako říšský vicekancléř ve službách habsburského rodu. Od Ferdinanda I. Habsburského získal do zástavní držby panství Kašperk s právem dolování, které však později vyměnil za panství Březnice, kde zahájil přestavbu tamního hradu na renesanční zámek, a Tochovice.
Přestavbu Březnice dokončila jeho manželka Kateřina, dcera měšťana Jakuba[zdroj?] Adlera ze Špýru, která zde zřídila zámeckou knihovnu roku 1558. Zde se, v lednu 1557, tajně vdala její neteř Filipína Welserová z Augšpurku za arciknížete Ferdinanda Tyrolského a porodila mu zde syna Ondřeje (Andrease).[zdroj?!]
Jejich dcera Kateřina z Lokšan se vdala nejprve za Ladislava ze Šternberka, majitele zelenohorského panství, a po jeho smrti za Jiřího Popela z Lobkovic.[1] Syn Ferdinand z Lokšan sloužil u dvora arciknížete Ferdinanda jako rada. Ferdinandovi synové byli roku 1604 povýšeni do panského stavu a rozdělili si mezi sebe Březnici a Tochovice.
Účastník stavovského povstání, Adam z Lokšan, doprovázel, krále Fridricha Falckého při útěku z Prahy a zemřel v cizině. Václav za účast na povstání přišel o majetek. Jejich poslední bratr Jiří přestoupil ke katolické církvi a zůstal v Březnici. Rod však v 17. století vyhynul po meči a po přeslici začátkem 18. století.
Erb
[editovat | editovat zdroj]Ferdinand I. rodu udělil znak, který měl v prvním a čtvrtém pole polovinu černé orlice a polovinu zlaté lilie; zbývající pole byla rozčtvrcena zlatě a červeně.
Příbuzenstvo
[editovat | editovat zdroj]Spojili se s Lobkovici, Šternberky, Šliky, Černíny, Švihovskými či s Koci z Dobrše.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Plánice – zámek, s. 257.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Lokšanové z Lokšan, s. 93–94.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Lokšan ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
