Lodyžka

Lodyžka (kauloid) je nepravý rostlinný orgán některých stélkatých organismů – hnědých řas, červených řas (třídy Florideophyceae) a mechorostů.

Jedná se o ekvivalent stonku cévnatých rostlin. Stélka (thallus) je označení pro tělo bezcévnatých rostlin. Není rozděleno na jednotlivé orgány, na rozdíl od pravého těla (cormus) cévnatých rostlin, které mají kořen, stonek a list.

Některé stélkaté organismy jsou však již jistým způsobem diferenciovány. Jejich části se označují jako nepravé orgány kořínek (rhizoid), lodyžka (kauloid) a lístek (fyloid). Lodyžka na rozdíl od stonku nemá kutikulu a pravá vodivá pletiva. U některých mechů a hnědých řas však můžeme pozorovat transport trubicovitými buňkami, jejichž buněčné stěny jsou perforovány podobně jako buňky vodivých pletiv – například u Macrocystis pyrifera.

U mechů je lodyžka typická především u řádu prutníkotvarých. Lodyžka některých druhů může dosahovat délky několika desítek centimetrů, jako například splývavá lodyžka prameničky obecné (Fontinalis antipyretica), nebo lodyžka ploníku chluponosného (Polytrichum piliferum). V některých případech lodyžka nahrazuje štět a tobolka vyrůstá přímo na prodloužení lodyžky – pseudopodiu. Pseudopodium je typické pro rašeliníky a štěrbovky.

Zástupci mající stélku s lodyžkou:

Corallina
Chondrus
bobulák Macrocystis pyrifera
čepelatka prstnatá (Laminaria digitata)
kovanec plochý (Frullania dilatata)
štěrbovka skalní (Andreaea rupestris)
rašeliník ostrolistý (Sphagnum capillifolium)
ploník obecný (Polytrichum piliferum)
měřík příbuzný (Plagiomnium affine)

Literatura

KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha: Karolinum, 2005. 609 s. ISBN 80-246-1036-1.
RABŠTEINEK, Otomar; PORUBA, Miroslav; SKUHROVEC, Josef. Lišejníky, mechorosty a kapraďorosty ve fotografii. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1987. 224 s.
ROMANOVSKÝ, Alexej, et al. Obecná biologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. 696 s.

Související články