Štěrbovka skalní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxŠtěrbovka skalní
alternativní popis obrázku chybí
Andreaea rupestris
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Oddělení mechy (Bryophyta)
Třída štěrbovky (Andreaeopsida)
Řád Andreaeales
Čeleď štěrbovkovité (Andreaeaceae)
Rod štěrbovka (Andreaea)
Binomické jméno
Andreaea rupestris
Hedw.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěrbovka skalní (Andreaea rupestris) patří do oddělení mechů (Bryophyta). Je nejčastějším zástupcem třídy Andreaeopsida v České republice. Do rodu Andreaea patří společně s dalšími asi 90 druhy (přesný počet není stanoven). V Evropě se vyskytuje 13 druhů štěrbovek.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Detail rostlinky, Andreaea rupestris

Jednotlivé rostlinky jsou 0,5–3 cm vysoké a tvoří barevně proměnlivé, vytrvalé porosty nebo malé polštářky. Mají matný povrch a mohou být hnědočervené, zelenočerné, černohnědé až černavé.

Podlouhle vejčité, mírně vyduté lístky (fyloidy) jsou za sucha přitisklé a za vlhka odstálé, mohou být až 1 mm dlouhé a 0,45 mm široké, nemají žebro a zužují se do kopinaté špičky. Na lodyžce jsou šroubovitě uspořádané. V paždí fyloidů se nacházejí slizové papily. Kauloid štěrbovky je vzpřímený a nevětvený.

Tobolka (k) vyrůstá na pseudopodiu, které nahrazuje štět (ten úplně chybí). Stěnu tobolky tvoří 5-10 vrstev, obsahuje chloroplasty a postrádá průduchy. Po dozrání tobolka puká 4 chlopněmi (příčnými štěrbinami). Prvoklíčky vznikají endoskopickým klíčením uvnitř výtrusů, ty jsou tlustostěnné a obsahují chloroplasty a olejové kapičky. Vrchol tobolky pokrývá malá čepička (o), která je dvouvrstvá a odpadává těsně před dozráním.

Štěrbovka skalní je jednodomá rostlina.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se společensky, nejčastěji na kyselých, nevápenatých silikátových skalách a kamenech, hojnější je ve vyšší nadmořské výšce a chladnějších pásmech. V Česku jsou příkladem hojného výskytu skalnatá stanoviště Žďárských vrchů.

Další štěrbovky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUBEŠOVÁ, Svatava, et al. Mechorosty : součást naší přírody. Prostějov : Český svaz ochránců přírody, 2009. 82 s. ISBN 978-80-254-6057-3
  • KREMER, Bruno P.; MUHLE, Hermann. Lišejníky, mechorosty, kapraďorosty. Praha : Ikar, 1998. 286 s. ISBN 80-7202-356-X
  • VÁŇA, Jiří. Speciální bryologie II/1. : Bryophyta (1. část). Praha : Karolinum, 2006. 47 s. ISBN 80-246-1264-X
  • AICHELE, Dietmar; SCHWEGLER, Heinz-Werner. Unsere Moos- und Farnpflanzen. Stuttgart : Kosmos, 1984. 378 s. ISBN 3-440-05299-0

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]