Florideophyceae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxFlorideophyceae
alternativní popis obrázku chybí
Příklad zástupce třídy: rod Corallina (podtř. Corallinophycidae, řád Corallinales)
Vědecká klasifikace
DoménaEukaryota
(nezařazeno)Archaeplastida
Kmenruduchy (Rhodophyta)
TřídaFlorideophyceae
Cronquist
Sesterská skupina
Bangiophyceae
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Florideophyceae je nejpočetnější třída ruduch (Rhodophyta).

Systematika a evoluce[editovat | editovat zdroj]

Třída Florideophyceae zahrnuje asi 95 % diverzity ruduch.[1] Dělena je do pěti podtříd:[2]

Analýzy molekulárních hodin odhadují divergenci celé třídy na období před 943 (817–1 049) miliony lety. Odštěpení podtřídy Hildenbrandiophycidae je kladeno do období před asi 781 (681–879) miliony lety, odštěpení Nemaliophycidae do období před asi 661 (597–736) miliony lety, odštěpení Corallinophycidae do období před asi 579 (543–617) miliony lety a divergenci Ahnfeltiophycidae a Rhodymeniophycidae před asi 508 (442–580) miliony lety.[1]

Charakteristika a životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Jejich častým sdíleným znakem je mj. přítomnost pit connections – tunelovitých spojení mezi sousedícími buňkami, která jsou navíc uzavřena proteinovou zátkou, jež je nazývána pit plug. Charakteristickou vlastností je rovněž střídání sporofytu a gametofytu v rámci třífázového životního cyklu.[1] Samčí gametofyt produkuje spermacie, které jsou volně unášeny k samičímu karpogoniu (zachycení pasivních samčích pohlavních buněk napomáhá podlouhlý výběžek na karpogoniu, tzv. trichogyn). Po splynutí spermacií s karpogoniem jsou však v rámci dalšího vývoje včleněny hned dvě diploidní fáze, aby tak byl maximalizován reprodukční úspěch. Z tzv. karposporofytu jsou nejprve v masivním měřítku odlučovány diploidní karpospory, které dávají vzniknout tetrasporofytům. Teprve ty pak meiotickým dělením produkují haploidní tetraspory, jež dávají vzniknout novým gametofytům. V rámci různých skupin florideofycidních ruduch se navíc objevují četné odvozené vzorce tohoto základního schematu. Pokročilejší řády například rozvíjejí různé přídatné buňky, například vyživovací a generativní, s nimiž se oplodněné karpogonium spojuje za vzniku mnohojaderné fúzní buňky.[3] Některé ruduchy druhotně třífázový životní cyklus opustily (např. řád Palmariales [podtřída Nemaliophycidae]) či jinak modifikovaly (tetrasporofyt například nemusí žít volně, jako u řádů Nemaliales [podtřída Nemaliophycidae] nebo Gigartinales [podtřída Rhodymeniophycidae]).[1]

Některé skupiny florideofycidních ruduch rozvíjejí schopnost kalcifikace, která navíc u některých kladů mohla vzniknout i nezávisle na sobě: jmenovat lze například řády Corallinales a Nemaliales.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d YANG, Eun Chan; BOO, Sung Min; BHATTACHARYA, Debashish. Divergence time estimates and the evolution of major lineages in the florideophyte red algae. Scientific Reports. 2016-02-19, roč. 6, čís. 1, s. 21361. Dostupné online [cit. 2022-10-25]. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/srep21361. (anglicky) 
  2. Florideophyceae Cronquist [online]. BioLib [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. 
  3. LEE, Robert Edward. Phycology. 5. vyd. Cambridge, United Kingdom: Cambridge University Press, 2018. xii, 535 s. ISBN 978-1-107-55565-5, ISBN 1-107-55565-5. OCLC 1013526786 S. 97. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]