Lidzbark Warmiński
| Lidzbark Warmiński | |
 | |
 znak | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 54°7′ s. š., 20°35′ v. d. |
| Nadmořská výška | 79 m n. m. |
| Stát |
 Polsko |
| Vojvodství | Varmijsko-mazurské |
  Lidzbark Warmiński | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 14 km² |
| Počet obyvatel | 16 251 (2008[1]) |
| Hustota zalidnění | 1 160,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta (burmistrz) | Artur Wajs |
| Oficiální web |
www |
| Telefonní předvolba | (+48) 89 |
| PSČ | 11-100 až 11-102 |
| Označení vozidel | NLI 0001 až NLI 99999 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lidzbark Warmiński je okresní město v severovýchodním Polsku, ve Varmijsko-mazurském vojvodství, na soutoku řek Łyna a Symsarna.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Lidzbark (německy Heilsberg, původní název Lecbark) vznikl na místě křižáky dobyté pruské tvrze okolo roku 1240. V roce 1241 postavili křižáci na místě zničené tvrze dřevěný hrad, který byl Prusy dobyt následujícího roku. V roce 1243 hrad opět získali křižáci. V roce 1251 byl hrad předán prvnímu biskupovi warmijské diecéze Anzelmovi. Zanedlouho (rok 1261) během druhého pruského povstání hrad změnil majitele. Po porážce povstání v roce 1274 byl hrad opětovně získán. Lidzbark obdržel městská práva 12. srpna 1308 od warmijského biskupa Eberharda. Město bylo postaveno v zákrutu (meandru) řeky Łyna. Hrad vznikl na soutoku řek Łyna a Symsarna. Město bylo založeno na chełmińském právu. Při založení město dostalo 140 lánů země (1 lán, polsky włoka, v Polsku historická plošná míra ~ 16,8 ha nebo ~17,8 ha).
Ve znaku města je beránek Boží s biskupskou berlou. Tento znak vychází ze znaku warmijské diecéze.
Městské hradby byly zbudovány v polovině 14. století, do města vedly tři brány: Vysoká (Královecká), Mlýnská a Kostelní a k tomu ještě Hradní brána. V polovině 14. století v Lidzbarku probíhaly intenzivní stavební práce, kdy byl postaven hrad, farní kostel a radnice. Koncem 14. století byl v Lidzbarku už i vodovod. V letech 1350 - 1795 byl Lidzbark sídlem warminských biskupů a hlavním městem Warmie. V červnu 1440 Lidzbark přistoupil do Pruského svazu a po skončení třináctileté války v roce 1466 se ocitl uvnitř hranic Polska. Město proslavili známí warminští biskupové a Mikuláš Koperník, který v letech 1503–1510 pobýval na lidzbarském hradě u svého strýce Łukasze Watzenroda.
V letech 1703–1709 Lidzbark okupovali Švédové, zimu roku 1703 zde strávil švédský král Karel XII. V roce 1749 zde warminský biskup Adam Grabowski objevil Gallovu kroniku, který byla publikována tiskem. V roce 1807 bylo město obsazeno francouzskými vojsky a v roce 1914 ruskou armádou. Nejvíce Lidzbark utrpěl v době 2. světové války, kdy bylo naprosto zničeno staré město. Zůstal však hrad warmijských biskupů a farní kostel.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Hrad warmijských biskupů (Zamek biskupów warmińskich)
- Farní kostel
- Části hradeb s předbraním Vysoké brány z 15.-16. století (nyní ubytovna Polského svazu turistů PTTK)
- bývalý evangelický kostel (nyní pravoslavný), postavený ze dřeva v letech 1821-23
- tzv. oranžérie, barokně-klasicistní zahradní pavilón postavený v letech 1711-24 pro biskupa Teodora Potockého, rozšířen okolo roku 1770 roku pro biskupa Ignáce Krasického
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Bogdan Borusewicz, polský politik
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lidzbark Warmiński ve Wikimedia Commons - Oficiciální stránky města
- „internetový servis města Lidzbark Warmiński“
