Lhotka u Berouna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lhotka u Berouna
Náves v Lhotce u Berouna
Náves v Lhotce u Berouna
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Domů 39
Lokalita
PSČ 266 01
Obec Chyňava
Okres Beroun
Katastrální území Lhotka u Berouna (2,21 km²)
Zeměpisné souřadnice
Lhotka u Berouna
Lhotka u Berouna
Další údaje
Kód části obce 196037
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lhotka u Berouna je vesnice v okrese Beroun, je součástí obce Chyňava. Nachází se 4 km na jihovýchod od Chyňavy. Nedaleko vesnice prochází Silnice II/118. Je zde evidováno 39 adres. Nedaleko obce se nachází rozhledna.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1320.[1]

Předchůdkyní dnešní Lhotky byla Březová Lhota, která byla založena roku 1320 Přibíkem z Chrustenic. Rolníci byli po dvanáct let osvobozeni od placení daní. Právě z tohoto slova vznikl název vesnice Lhota. Z lánu se muselo platit po 42 groších, přičemž k Březové Lhotě patřilo na devět lánů půdy. Dále lid platil zemskou berni čtyři groše a musel odevzdávat po čtyřech slepicích a konat po určitý čas robotu o čase žní. Daně se ve středověku platily dvakrát ročně na jaře a na podzim. V občanských sporech mezi obyvateli vesnice rozhodoval konšelský soud v Berouně a lidé chodili do loděnického kostela, protože vesnice byla podřízena duchovní správě místní fary.

Od roku 1321 do roku 1337 Březovou Lhotu spolu s Tetínem, Mníškem a Dobříší držel písař zemský, pan Štěpán z Tetína. Byl příbuzným krále Václava II. z levého boku. Roku 1338 daroval Březovou Lhotu klášteru augustiniánů u svatého Tomáše na Malé Straně. Od této doby není o Březové Lhotě zmínka, pravděpodobně patřila svého času ke královskému městu Berounu. S určitostí víme, že se pod berounskou správou ocitá po roce 1520. Dalším zajímavým rokem je rok 1547, kdy král z habsburské monarchie Ferdinand I. vrací Březovou Lhotu i s Plešivcem na žádost konšelů zpět Berounu. Vesnice byla městu zabavena, protože berounští byli na straně stavů proti Ferdinandovi.

Význačným rodákem z Březové Lhoty byl bakalář Jan Střelec, který byl v roce 1552 povýšen do řady erbovníků, psával se Jan střelec ze Lhoty, protože ve vesnici vlastnil kmetcí dvůr. V letech 1532–1540 a opět 1564–1565 byl primátorem Berouna. Jiřík Střelec, který byl pravděpodobně jeho synem byl primátorem města od roku 1569 celých jedenáct let.

V těchto dobách byly čtyři kmetcí robotné dvory spadající pod Beroun: Jankovský, Beranovský, Duchkovský a čtvrtý, jehož jméno se nám nezachovalo.

Rok 1634 byl pro vesnici mezníkem. Třicetiletá válka byla ve své třetí fázi a do českých zemí proudily šiky švédských vojáků. Jejich obětí se stala i Březová Lhota se svými obyvateli. Údajně přežil jen jediný člověk. Vesnice byla znovu postavena na dnešním místě brzy po vypálení Březové Lhoty.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 90. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]