Lev Levyckyj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lev Levyckyj

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1911 – 1918

Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
1913 – 1914
Stranická příslušnost
Členství Ukrajinská nár. dem. str.

Narození 18. srpna 1863
Velyka Volja
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 19. října 1928
Poznaň
PolskoPolsko Polsko
Místo pohřbení Łyczakowský hřbitov
Národnost Ukrajinci
Děti Halyna Levycka
Alma mater Lvovská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Lev Levyckyj, cyrilicí Лев Левицький [Lev Levyc’kyj] (18. srpna 1863 Velyka Volja[1]19. října 1928 Poznaň[1]), byl rakouský právník a politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval gymnázium ve Stanislavově a Lvovskou univerzitu. Pracoval jako právník a soudce, nejprve na soudu v Přemyšli, potom v Rožnjativě a v letech 1913–1914 a 1915–1918 ve Skole.[1] V době svého působení v parlamentu je uváděn jako rada zemského soudu v Skole.[2] Od roku 1913 do roku 1914[1] zasedal jako poslanec Haličského zemského sněmu.[3] Patřil do Ukrajinské národně demokratické strany.[1]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1911, konaných podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 57.[4] Po roce 1911 byl na Říšské radě členem poslaneckého klubu Ukrajinské parlamentní zastoupení.[4] Uvádí se jako c. k. rada zemského soudu.[5]

Za první světové války přesídlil do Vídně. Byl členem předsednictva Západoukrajinské kulturní rady.[1] Pomáhal ukrajinským uprchlíkům i politickým vězňům. Po válce se zapojil do budování Západoukrajinské lidové republiky a byl členem její národní rady.[3] Pak žil v emigraci ve Vídni a organizoval ukrajinský exil. V roce 1924 se vrátil do Haliče. Polské úřady mu znemožnily návrat k soudcovskému povolání. Působil potom v Poznani.[1]

Jeho dcerou byla hudebnice Halyna Levycka.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h ЛЕВИ́ЦЬКИЙ Лев Львович [online]. esu.com.ua [cit. 2016-02-14]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  2. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 126. (německy) 
  3. a b Левицький Лев [online]. litopys.org.ua [cit. 2016-02-12]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  4. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0022&page=220&size=45