Leuk
| Leuk | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°19′5″ s. š., 7°38′4″ v. d. |
| Nadmořská výška | 731 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Valais |
| Okres | Leuk |
  Leuk Leuk, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 55,15 km² |
| Počet obyvatel | 3 948 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 71,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 3952 Susten 3953 Leuk 3957 Erschmatt |
| Označení vozidel | VS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leuk (francouzsky Loèche) je obec ve švýcarském kantonu Valais, okrese Leuk, jehož je hlavním sídlem. Žije zde přibližně 3 900[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Městečko Leuk se nachází ve švýcarském údolí Rhôny, na severním břehu Rhôny, východně od místa, kde se do Rhôny vlévá říčka Dala.
Leuk je obklopen vinicemi. Skládá se z hlavního centra, zvaného Leuk-Stadt, hradu, vesnice Susten na levém břehu Rhôny a dalších malých vesnic a osad Brianen, Feithieren, Gampinen a Pfyn.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Oblast Leuku byla osídlena již v době kamenné před více než 4000 lety. Předpokládá se, že místní název Leuk pochází z předkeltské doby a že trvalé osídlení tedy začalo v této době. Oblast Leuk byla postupně osídlena a ovlivněna Ligurci, Kelty, Římany, Burgunďany, Franky a Alemany. Nejstarší dochovaný dokument zmiňující Leuk pochází z roku 515 n. l. V roce 1142 získal Leuk sionský biskup, který se tak stal panovníkem. Biskupský hrad v Leuku sloužil jako letní sídlo biskupů. V roce 1256 získal Leuk městská práva.[2]
Díky své poloze na křižovatce dopravních cest z východu na západ a z jihu na sever se město stalo významným obchodním centrem. Průsmyk Gemmipass na severu intenzivně využívali již Římané, což dokládá řada nálezů v oblasti. Na slunných jižních svazích se již od římských dob pěstují vinice. Keltové již znali vysokohorské zemědělství a pastevectví. Ve středověku bylo v Leuku více než 20 mlýnů. V Leuku byly také v provozu obchodní stanice a další služby.[2]
Leuk byl centrem reformace ve Valais, kterou vedl Bartholomäus Allet a jeho zeť Michael Mageran. Za Magerana byla zlomena světská a církevní moc biskupa ze Sionu.[2]
V letech 1915 až 1967 jezdila úzkorozchodná dráha Leuk–Leukerbad ze stanice Leuk SBB přes stanici Leuk Stadt až do Leukerbadu.
V roce 1974 byla na kopci 1 km východně od Leuku uvedena do provozu satelitní pozemní stanice Leuk; pozemní stanici dříve provozovala společnost Swisscom a nyní se jmenuje Signalhorn.com (stejně jako hora na jihu).
S účinností od 1. ledna 2013 byla doposud samostatná obec Erschmatt začleněna do politické obce Leuk.[3]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | |||
| Počet obyvatel | 1042 | 1592 | 2336 | 3361 | 3659 | 3675 | 3712 | 3724 | 3842 | 3915 | 3947 | |||
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Ve středověku bylo místní hospodářství založeno na přepravě zboží, salašnictví, zemědělství a vinařství. Ve městě se těžil štěrk z břehů řeky Rhôny v lese Pfynwald, dokud tato těžba nebyla v 70. letech 20. století z ekologických důvodů omezena. Těžba vápence byla zahájena v roce 1928 na řece Rhôně v Sustenu, ale v současnosti je již ukončena. V roce 2005 bylo v obci deset velkých zemědělských podniků a sedm vinařství. V roce 1908 otevřela společnost Alusuisse-Werke (nyní Alcan Ltd.) v Chippis a Stegu zpracovatelský závod, který poskytl práci mnoha lidem z Leuku. Leuk byl tradičně ústředním správním centrem regionu. Na počátku 21. století je také centrem vzdělávání, práva a služeb, částečně díky satelitní pozemní stanici společnosti International Teleport Switzerland AG. Díky velkým anténám pozemní stanice se Leuk stal významným mezikontinentálním telekomunikačním centrem. V blízkosti pozemní stanice jsou umístěny antény švýcarského vojenského systému Onyx pro sběr elektronických zpravodajských informací.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
V roce 1915 byla otevřena železniční trať Leuk-Leukerbad-Bahn, která byla v roce 1967 zrušena a nahrazena autobusy. Leukem prochází železniční trať Brig – Sion (Simplonská dráha); ve stanici Leuk zastavují regionální vlaky i vlaky dálkové dopravy. V roce 2005 bylo přestavěno nádraží v Sustenu s novým železničním mostem přes Rhônu a novým železničním tunelem směrem na Salgesch.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Franz von Werra (1914–1941), stíhací eso 2. světové války
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leuk na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
- ↑ a b c d GRICHTING, Alois. Leuk (Gemeinde) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2017-01-04 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ BELLWALD, Werner. Erschmatt [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2017-01-04 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leuk na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
