Přeskočit na obsah

Leonid (Antoščenko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Přeosvícenost
Leonid
Biskup marijský
Vikarijní biskup gorkovské eparchie
CírkevRuská pravoslavná církev
Zvoleníbřezen 1937
PředchůdceVarlaam (Kozulja)
NástupceIoann (Timofejev)
Svěcení
Jáhenské svěcení16. října 1905
Kněžské svěcení10. dubna 1910
Biskupské svěcení26. června 1927
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Biskup pereslavský a vikarijní biskup vladimirské eparchie (1927–1932)
  • Biskup alexandrovský a vikarijní biskup vladimirské eparchie (1932–1935)
  • Biskup kungurský a vikarijní biskup permské eparchie (1935–1935)
Osobní údaje
Rodné jménoLavrentij Jevtichijevič Antoščenko
(Лаврентий Евтихиевич Анто́щенко)
ZeměRSFSRRSFSR RSFSR
Datum narození18. srpna 1872
Místo narozeníMalaja Nikolajevka, Ruské impérium
Datum úmrtí7. ledna 1938 (ve věku 65 let)
Místo úmrtíJoškar-Ola, Ruská sovětská federativní socialistická republika
Národnostukrajinská
Svatořečení
Kanonizace17. července 2002
kanonizoval Ruská pravoslavná církev
Titul svatéhomučedník
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Leonid (světským jménem: Lavrentij Jevtichijevič Antoščenko; 18. srpna 1872, Malaja Nikolajevka – 7. ledna 1938, Joškar-Ola) byl ukrajinský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup marijský a vikarijní biskup gorkovské eparchie, mučedník.

Narodil se 18. srpna 1872 ve vesnici Malaja Nikolajevka v Bachmutském ujezdu Jekatěrinoslavské gubernie (nyní Bachmutský rajón, Doněcká oblast, Ukrajina).

Dne 30. května 1896 vstoupil do Trojicko-sergijevské lávry, kde 26. května 1896 se stal poslušníkem.

Dne 30. července 1904 byl převeden do monastýru Čudov v Moskvě. Dne 8. srpna 1905 byl postřižen na monacha se jménem Leonid.

Dne 16. října 1905 byl rukopoložen na hierodiakona. V monastýru zpíval na klirosu, spravoval biskupské komnaty a později sloužil jako pokladník.

Dne 26. března 1910 byl jmenován vedoucím Petrohradského podvorje Ruské duchovní misie v Pekingu.

Dne 10. dubna 1910 byl rukopoložen na jeromonacha.

Roku 1911 byl jmenován vedoucím stavby chrámu a přilehlých budov Pekingské misie v Petrohradu, která byla roku 1914 dokončena.

Od prosince 1912 byl uciletem Zákona Božího ve farní škole na podvorje misie v Petrohradu, vedl pastorační rozhovory a zabýval se církevním zpěvem. Byl zde vybudován sirotčinec pro čínské děti studující v Petrohradu, pěvecká škola či sklad knih s čínskými knihami.

Během 1. světové války byl pověřen stavbou chrámu ve městě Charbin.

Po Říjnové revoluci a Ruské občanské válce bylo přerušeno spojení mezi pekingskou misií a petrohradským podvorje. Tím ztratil také pověření nad stavbou chrámu v Charbinu.

Roku 1919 byl povýšen na archimandritu.

Ve stejném roce bylo podvorje zrušeno, stalo se farou a otec Leonid se stal představeným farního chrámu.

Roku 1922 byl poprvé zatčen Sjednocenou státní politickou správou OGPU a strávil jeden měsíc ve vězení.

Roku 1927 byl Svatým synodem zvolen biskupem pereslavským a vikarijním biskupem vladimirské eparchie. Dne 26. června 1927 proběhla jeho biskupská chirotonie.

Dne 1. února 1930 byl zatčen a odsouzen řadou OGPU k pěti letům vězení. Byl poslán do Piňugského lágru v Kirovské oblasti. Pracoval na stavbě podloží pro železnici mezi Piňugem a Syktyvkarem. Biskup Leonid sloužil tajně svým spoluvězňům jako biskup, zpovídal a rozdával Svaté přijímání zaslané z Moskvy arcibiskupem Varfolomejem (Removem). V pracovním táboře postřihnul na monacha budoucího archimandritu Sergija (Saveljeva).

Dne 3. dubna 1932 byl znovu zatčen a vyhoštěn do Balachny.

V září 1932 se stal biskupem alexandrovským a vikarijním biskupem vladimirské eparchie.

Roku 1933 byl vyhoštěn do Sengileje.

Dne 10. prosince 1934 byl propuštěn z exilu.

Dne 17. ledna 1935 byl ustanoven biskupem kungurským a vikarijním biskupem permské eparchie. Poté byl ustanoven sverdlovskou katedru. Na tyto útvary však nebyl puštěn.

V březnu 1937 se stal biskupem marijským a vikarijním biskupem gorkovské eparchie.

Dne 21. prosince 1937 byl zatčen a obviněn z kontrarevoluční činnosti a založení fašistické církevní organizace. Byl vězněn ve věznici v Joškar-Ola. Svou vinu nepřiznal. Dne 29. prosince byl Trojkou NKVD odsouzen k trestu smrti zastřelením. Rozsudek byl vykonán 7. ledna 1938.

Kanonizace

[editovat | editovat zdroj]

Dne 17. července 2002 byl Svatým synodem svatořečen jako mučedník a zařazen do Sboru všech novomučedníků a vyznavačů ruských.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Леонид (Антощенко) na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]