Lejla Junusová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lejla Junusová
Leyla Yunus.jpg
Narození 21. prosince 1955 (62 let)
Baku
Alma mater Bakı Dövlət Universiteti
Ocenění Cena svobody Andreje Sacharova (2014)
rytíř Čestné legie
Manžel(ka) Arif Junus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lejla Junusová (* 21. prosince 1955, Baku) je ázerbájdžánská aktivistka v oblasti lidských práv, od roku 1995 ředitelka Institutu pro mír a demokracii.[1] Dne 30. července 2014 byla zatčena a obviněna z vlastizrady, špionáže ve prospěch Arménie, podvodů, daňových úniků a falšování dokumentů. Dne 13. srpna 2015 byla odsouzena k 8,5 rokům vězení, její manžel, historik Arif Junus, dostal sedmiletý trest.[2] Organizace Amnesty International označila Lejlu Junusovou za vězně svědomí.[3]

Dne 9. prosince 2015 byla propuštěna kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu, trpí mj. diabetem a hepatitidou C. Rozsudek jí byl změněn na podmíněný po dobu pěti let.[4] Jejímu manželovi byl trest zmírněn stejným způsobem již dne 12. listopadu 2015 navíc s podmínkou, že nesmí opustit zemi.

Zatčení[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2014 byla Junusová zatčena den poté, co zveřejnila svůj dopis prezidentovi Ázerbájdžánu Ilhamu Alijevovi, ve kterém ho žádala o propuštění politických vězňů. K srpnu 2015 jich bylo v zemi asi osm desítek.[5] Junusová se rovněž věnuje boji proti korupci, násilí na ženách, hájí také práva těch, jejichž domy byly nelegálně zbourány úřady v Baku. V srpnu 2011 byl v rámci projektu na zkrášlení města bez varování zbořen také dům, kde sídlila kancelář Junusových, a ti tak přišli o všechny dokumenty a vybavení.[5]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Lejla Junusová má dceru Dinaru, která od roku 2009 žije v Nizozemsku, kde získala azyl. Rodiče ji tam poslali poté, co obdržela výhrůžky. Stalo se tak, když Lejla zveřejnila důkazy o obchodování s dívkami, jehož se údajně dopustili důstojníci ministerstva vnitra Ázerbájdžánu.[2]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠUSTROVÁ, Petruška. FEJETON: Lejla Junusová. LN (Neviditelný pes) [online]. 2014-8-11. Dostupné online. 
  2. a b PROCHÁZKOVÁ, Petra. ‚Nebojím se smrti. Ale doufám, že můj muž přežije a dcera nebude sirotkem‘. Lidovky.cz [online]. 2015-8-25. Dostupné online. 
  3. a b c Azerbaijan: The Repression Games: The voices you won´t hear at the first European Games [online]. Amnesty International, 2015-6-10. Dostupné online. (anglicky) 
  4. JOZWIAK, Rikard. Rights Activist Leyla Yunus Freed From Jail In Azerbaijan. RFE/RL [online]. 2015-12-9. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b POSPÍCHALOVÁ, Adéla. Soud vynesl vysoké tresty v politickém procesu. V Dopise z vězení popisuje Lejla Junusová průběh soudního líčení [online]. Člověk v tísni, 2015-8-13. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]