Lech (vévoda)
| Lech | |
|---|---|
| Narození | 8. století |
| Úmrtí | 805 Canburg |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lech či Běch (latinsky Lecho či Becho) (8. století – 805 Canburg) byl snad slovanský vůdce sídlící na hradišti Canburg v oblasti dnešních Čech. Je zmíněn ve franských kronikách Chronicon Moissacense a Annales Mettenses priores v souvislosti z tažením franských vojsk Karla Velikého do Čech v roce 805. Jedná se o jediné zmíněné jméno spjaté s územím Čech mezi rozpadem Sámovy říše v roce 659 a první zprávě o moravském knížeti Mojmírovi z roku 831.
Výprava do Čech[editovat | editovat zdroj]
Roku 805 podnikl franský král a římský císař Karel I. Veliký vojenskou výpravu do Čech za účelem podmanění českých kmenů na východě, v jejímž čele stál jeho syn Karel Mladší.[1] Do Čech se vydaly celkem tři výpravy. První z nich byla složená ze Sasů, která překročila Krušné hory pravděpodobně Nakléřovským průsmykem a posléze pokračovala do oharské pánve. Druhý voj, tvořený Bavory, Alamany a Burgundy, pod velením Adulfa a Werinhara, pronikl do Čech zřejmě Zlatou stezkou na jihu Čech. Třetí, poslední a hlavní vojsko, v jehož čele stál Karel Mladší, do Čech vtrhlo po tzv. královské cestě od horního Mohanu překračující Smrčiny a dále podél Ohře k hradišti Canburg, kde se setkalo s dalšími dvěma výpravami. Franské vojsko poté hradiště oblehlo a poplenilo okolí na obou stranách řeky Labe.[2] Češi se před útočícím franským vojskem ukryli v opevněném hradišti, které se vojsko snažilo dobýt, ale ani po 40 dnech obléhání se jim hradiště dobýt nepodařilo, přesto při jedné z potyček údajně padl i jakýsi slovanský vévoda Lech / Běch, ale není zřejmé, zda se jednalo o vlastní jméno vévody či titul zmíněné osoby.[3] Franské vojsko proto poplenilo okolí a kvůli nedostatku potravy se vrátilo zpět do Franské říše.[4]
Umístění hradiště[editovat | editovat zdroj]
Přesná poloha hradiště není známá. Někdy bývá ztotožňován s Hradskem, kde název může vycházet z názvu nedaleké osady Kanina a německého slova hrad (Can-burg).[5]
Jméno či titul?[editovat | editovat zdroj]
Ve středověkých Annales Mettenses priores zmíněný Lecho/Becho bývá někdy vykládán jako Lech, ale již více než sto let probíhá debata o tom, zda se jedná o vlastní jméno vojvody nebo vojenskou hodnost ve smyslu vojvody.[6][7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ANNALES REGNI FRANCORUM (Letopisy království Franků). www.thelatinlibrary.com [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (latinsky)
- ↑ MÍKA, Radek. Počátky naší státnosti 31 - Lech, kníže Čechů. www.e-vsudybyl.cz [online]. 13. 04. 2014 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online.
- ↑ VESELÝ, Josef. 18. schůzka: Velká Morava – meteor na nebi Evropy. dvojka.rozhlas.cz [online]. 5. březen 2019 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Tažení Karla I. Velikého proti Čechům (805-806). www.palba.cz [online]. 24. 11. 2009 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online.
- ↑ ŠOLLE, Miloš. Hradsko na Kokořínsku-Canburg franckých análů : vývoj osídlení od pravěku až po středověk. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0652-4. S. 162.
- ↑ JUŘINA, Petr. Canburg - poznamky. stelweb.asu.cas.cz [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
- ↑ HORA-HOŘEJŠ, Petr. 18. schůzka: Velká Morava – meteor na nebi Evropy. Český rozhlas Dvojka [online]. 2006-11-30 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7.
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha: Jan Laichter, 1912. 782 s.