Lauri Kettunen
| Lauri Kettunen | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. září 1885 Joroinen parish village |
| Úmrtí | 26. února 1963 (ve věku 77 let) Alandské moře |
| Povolání | pedagog, filolog a vysokoškolský učitel |
| Témata | filologie, finština, estonština, finská filologie a baltská filologie |
| Ocenění | rytíř 1. třídy Řádu bílé růže (1919) Commemorative Medal for the Estonian War of Independence (1923) Kříž svobody (1925) 3rd Class of the Order of the Cross of the Eagle (1932) komandér Řádu bílé růže (1951) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lauri Einari Kettunen (10. září 1885 Joroinen – 26. února 1963 Helsinky) byl finský badatel v oblasti finských nářečí a baltofinských jazyků. V průběhu své kariéry pracoval mimo jiné i jako profesor na univerzitách v Tartu a Helsinkách.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Lauri Ketunen se narodil 10. září 1885 v Joroinen jako syn zemědělce. V roce 1905 vystudoval střední školu v Kuopiu, po které začal studovat finštinu a jí příbuzné jazyky na Helsinské univerzitě. V té době se mimo jiné učil i u známého lingvisty Eemila Nestora Setäläho.
V roce 1914 se stal docentem finského jazyka na Helsinské univerzitě. Následně v letech 1919–1925 působil i jako profesor baltofinských jazyků na univerzitě v Tartu.[1] V roce 1929 byl jmenován na Helsinské univerzitě dodatečným profesorem baltofinských jazyků a působil tak až do roku 1938. Jeho místo bylo změněno roku 1939 na profesora estonštiny a jejích příbuzných jazyků. Tuto funkci opustil roku 1953.[2]
Některá svá literární díla publikoval pod pseudonymem Toivo Hovi.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Vatjan kielen äännehistoria (1915) – Historie votské fonetiky
- Viron ja suomen eroavaisuudet (1916) – Rozdíly mezi estonštinou a finštinou
- Virolais-suomalainen sanakirja (1917) – Estonsko-finský slovník
- Näytteitä etelävepsästä I (1920) a II (1925) – Vzorové texty jižní vepštiny I a II
- Eestin kielen oppikirja (1928) – Učebnice estonského jazyka
- Suomen murteet I (1930) – Finská nářečí I
- Suomen murteet II. Murrealueet (1930) – Finská nářečí II. Oblasti nářečí
- Suomen murteet III. A. Murrekartasto ja B. Selityksiä murrekartastoon (1940) – Finská nářečí III.: A. Atlas nářečí a B. Popisky k atlasu
- Lauseopillinen tutkimus vepsän murteista (1943) – Syntaktický výzkum vepských nářečí
- Tieteen matkamiehenä (1945) – Cestovatelem vědy
- Tisza tulvii – Ilona, Ilona! (1945, jako Toivo Hovi) – Tisa se rozlévá – Ilono, Ilono!
- Tieteen matkamiehen uusia elämyksiä (1948) – Nové zážitky vědce cestovatele
- Hyvää vapaata suomea (1949) – Dobrou svobodnou finštinu
- Suomen kielen ohjesanastoa (1949) – Orientační slovní zásoba finštiny
- Suutari Vilihunen (1950, jako Toivo Hovi) – Švec Vilihunen
- Lalli Lallonpoika (1960, jako Toivo Hovi) – Lalli, syn Lallův
- Matkapakinoita ja muita muistelmia 1925–1960 (1960) – Fejetony z cest a jiné vzpomínky
- Kahdeksan matkaa Vermlannin metsäsuomalaisiin (1960) – Osm cest mezi Lesní Finy ve Värmlandu
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lauri Kettunen na finské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lauri Kettunen na Wikimedia Commons
