Křižák velký
 Křižák velký | |
|---|---|
.jpg) Křižák velký | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | klepítkatci (Chelicerata) |
| Třída | pavoukovci (Arachnida) |
| Řád | pavouci (Araneae) |
| Čeleď | křižákovití (Araneidae) |
| Rod | křižák (Araneus) |
| Binomické jméno | |
| Araneus angulatus Clerck, 1757 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křižák velký (Araneus angulatus) je pavouk z čeledi křižákovití (Araneidae) a rodu Araneus.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Křižák velký dosahuje velikosti 14 až 18 mm v případě samic a 10 až 13 mm v případě samců, z toho hlavohruď měří 5 až 7 mm. Jde o největší druh křižáka na území Česka. Zadeček je v případě samců útlý, zadeček samic je mohutnější, vepředu s dvojicí nápadných hrbolů. Zbarvení druhu je značně variabilní. Hlavohruď bývá tmavě hnědá, barva zadečku se pohybuje od světlé hnědé až po tmavě šedou, u samců bývá zbarvení většinou méně výrazné. Na zadečku se rozvíjí temná laločnatá skvrna, tzv. folium, kterou odděluje tenký bílý lem. Na zadečku se mohou rozvíjet bílé znaky, jež však nikdy netvoří kříž. Končetiny jsou tmavé, se světlým kroužkováním.[1][2]
Biologie[editovat | editovat zdroj]
Křižák velký je druhem palearktické oblasti, vyskytuje se v mírném pásu Eurasie, výskyt zasahuje i do severní Afriky. V Česku se jedná o nehojný druh, roztroušeně rozšířený napříč lesnatými oblastmi. Křižák velký žije především v jehličnatých lesích, typicky v borových. Méně často sídlí i v lesích listnatých nebo smíšených, na lesních světlinách, na okrajích lesů či na mýtinách, synantropním stanovištím se spíše vyhýbá. Křižák velký tká velké kolové sítě na lov létajícího hmyzu. Ty mohou mít v průměru až okolo 1 m, nejsou však příliš pevné. Směrem ke středu sítě se vzdálenost mezi lepivými vlákny zhušťuje. Síť bývá většinou napnuta mezi stromy, drží ji jedno mostní vlákno. Během dne křižáci nejsou aktivní. Své sítě s novým dnem navíc často likvidují a ponechávají si pouze jejich základní osnovu. V takovém případě odpočívají na konci mostního vlákna, síť tkají večer a aktivní jsou v noci. Mladé jedince lze na síti nicméně najít i přes den. Rozmnožování připadá na léto, mláďata se z kokonu líhnou na podzim a přezimují do jara.[1][2][3]
Taxonomický význam[editovat | editovat zdroj]
Jde o první druh představený v monografii švédského přírodovědce Carla Alexandera Clercka Svenska Spindlar (Pavouci Švédska) z roku 1757. Clerck pavouka popsal pod stále platným jménem Araneus angulatus.[4] Clerckovo dílo nabývá z hlediska taxonomie velkého významu, protože vyšlo rok před 10. vydáním Linnéovy Systema naturae, které je pokládáno za formální hranici počátků zoologického názvosloví. Pavouci Švédska jsou výjimkou v zoologické nomenklatuře; jde proto o nejstarší práci, která obsahuje platná vědecká jména živočichů.[5] Křižák velký je díky tomu prvním vědecky popsaným živočichem.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b KŮRKA, Antonín; ŘEZÁČ, Milan; MACEK, Rudolf; DOLANSKÝ, Jan. Pavouci České republiky. dotisk 2019. vyd. Praha: Academia, 2015. S. 126–127.
- ↑ a b MACHAČ, Ondřej. Araneus angulatus - křižák velký [online]. Natura Bohemica, 2015-04-26 [cit. 2022-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Křižák velký – Araneus angulatus Clerck, 1757 [online]. araneidae.cz [cit. 2022-06-13]. Dostupné online.
- ↑ CLERCK, C. A. Svenska Spindlar uti sina hufvud-slågter indelte samt under några och sextio särskildte arter beskrefne och med illuminerade figurer uplyste – Aranei Svecici, descriptionibus et figuris æneis illustrati, ad genera subalterna redacti, speciebus ultra LX determinati. Stockholmiæ: L. Salvii, 1757.
- ↑ ŘEZÁČ, Milan. Křižák podkorní – evropský pavouk roku 2017. ŽIVA. Akademie věd České republiky, 2017, čís. 3, s. 130–132. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu křižák velký na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo křižák velký ve Wikislovníku
Taxon Araneus angulatus ve Wikidruzích
