Kyndyg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kyndyg
Кындыҕ
კინდღი
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 40 m n. m.
Časové pásmo UTC+3
Stát AbcházieAbcházie Abcházie
Okres Očamčyra
Kyndyg na mapě
Kyndyg
Kyndyg
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 711 (2011[1])
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyndyg (abcházsky Кындыҕ, gruzínsky კინდღი – Kindgi) je vesnice v Abcházii v okrese Očamčyra. Leží přibližně 18 km západně od okresního města Očamčyra na pobřeží Černého moře. Obec sousedí na západě s Adzjubžou a s Arakjačí, na severu s Atarou, na severovýchodě s Kutolem a na východě s Tamší, kde hranici obce tvoří řeka Toumyš. Obcí prochází silnice spojující abchazské hlavní město Suchumi s Gruzií a také železnice.

Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Kyndyg (rusky Кындыгская сельская администрация, abchazsky Кындыҕ ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu byl okrsek rozdělen na Kindgský selsovět (Киндгский сельсовет) a Achali-Kindgský selsovět (Ахали-Киндгский сельсовет).

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Součástí Kyndygu jsou následující části:[2]

  • Kyndyg (Кындыҕ / Кындҕ)
  • Akvara Uaa (Акәара Уаа)
  • Alapanra / Lapaná / Lipana (Алаҧанра / (Лаҧанаа / Лиҧана)
  • Achy Uaa / Kyndyg Achu (Ахы уаа / Кындыҕ ахәы)
  • Nový Kyndyg (Кындыҕ-Ҿыҵ) – založen jako Achali Kindgi (Nové Kindgi)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ještě v 19. století byl Kyndyg součástí sousední obce Tamše a žili zde pouze abchazští rolníci.

V době vlády Stalina v průběhu 30. let se do Kyndygu přistěhovalo mnoho Megrelů ze západní Gruzie, kteří se usadili v neobydlené západní části území obce, kde utvořili jednolité megrelské sídlo, jež bylo později z obce vyčleněno jako samostatný selsovět Nové Kindgi (Achali Kindgi).[3] Od zhruba poloviny 20. století do roku 1993 se na území současného Kyndygu nacházely selsověty dva: Kindgský a Achali-Kindgský.

Na konci války v Abcházii v letech 1992 a 1993 veškeré gruzínské a megrelské obyvatelstvo opustilo domovy a území Nového Kindgi bylo opětovně připojeno ke Kyndygu. Po válce zůstala obec následkem intenzivních bojů značně zpustošená a zdejší abchazské obyvatelstvo též odešlo, většinou do Suchumi. Část se později vrátila a v Novém Kyndygu proměnila několik domů a pozemků v apartmány či autokempy pro turisty, trávící dovolenou u moře nebo u termálních pramenů v nejzápadnějším cípu Nového Kyndygu. U mořských břehů na jihovýchod od Nového Kyndygu se nachází rozvaliny pevnosti Sv. Tomáše.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 711 a jejich složení následovné:[1]

  • 668 Abchazů (94,0 %)
  • 22 Rusů (3,1 %)
  • 9 Arménů (1,3 %)
  • 7 Gruzínců (1,0 %)
  • 5 ostatních národností (0,6 %)

Před válkou v Abcházii žilo v obci bez přičleněných vesniček 397 obyvatel a v Novém Kindgi 3174 obyvatel.[4] V celém Kindgském selsovětu v roce 1959 žilo 602 obyvatel a v Achali-Kindgském selsovětu 1476 obyvatel.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
  • Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b (rusky) www.ethno-kavkaz.narod.ru – sčítání lidu v Abcházii 2011
  2. Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. str. 403.
  3. BAGAPŠ, N. V. ФОРМИРОВАНИЕ ЭТНИЧЕСКОЙ МОЗАИКИ АБХАЗИИ. Viu-online. Archivováno k 2. květnu 2008.
  4. Sčítání lidu v Sovětském svazu z roku 1989
  5. численность сел. населения. Очамчирский район – ethno-kavkaz.narod.ru