Arménská Atara

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Arménská Atara
Аҭара-Ерманқыҭ
სომხური ათარა
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 230 m n. m.
Časové pásmo UTC+3
Stát AbcházieAbcházie Abcházie
Okres Očamčyra
Arménská Atara na mapě
Arménská Atara
Arménská Atara
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 110 (2011[1])
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arménská Atara nebo Atara Ermankyt (abcházsky Аҭара-Ерманқыҭ nebo Аҭара Аерманцәа, gruzínsky სომხური ათარა - Somchuri Atara) je vesnice v Abcházii v okrese Očamčyra. Leží přibližně 30 km severozápadně od okresního města Očamčyra. Obec sousedí na západě s Kacikytem z okresu Gulrypš, od kterého ho odděluje řeka Kodori, na severu přes Kodorský hřbět s Cabalem, na východě se Džgjardou, na jihovýchodě s Kutolem a na jihu s Atarou. Na severovýchodě od vsi se nachází těžko prostupný horský terén Kodorského hřbetu.

Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Arménská Atara (rusky Атара-Армянская сельская администрация, abchazsky Аҭара-Ерманқыҭ ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu se okrsek jmenoval Arménsko-atarský selsovět (Атара-Армянский сельсовет).

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Součástí Arménské Atary jsou následující části:[2]

  • Arménská Atara / Atara Ermankyt (Аҭара-Ерманқыҭ / Аҭара аерманцәа)
  • Alapankvara (Алаҧанкәара)
  • Depegindza (Деҧегинӡа)
  • Naa (Наа)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Arménská Atara vznikla někdy po roce 1915, když se na území obce Atara přistěhovaly z turecké oblasti v okolí města Hemşin arménské rodiny, které prchaly před genocidou. Ti založili v Ataře novou, stejnojmennou osadu, která byla později odlišena názvem Arménská Atara. V letech 19481955 nesla tato obec gruzínský název Meore Atara (Druhá Atara). V téže době se do Arménské Atary resp. do Druhé Atary přistěhovali svanští rolníci z okresu Mestia, kteří se usídlili v části Naa, jež se nachází v kopcích na sever od obce. Během sovětské éry obec značně vyrostla. Byly zde postaveny tři základní školy a jedna střední, knihovna, kino, kulturní středisko a zdravotní středisko.

Během války v Abcházii v letech 1992 a 1993 do Arménské Atary několikrát vtrhla gruzínská armáda, kterou svanští obyvatelé části Naa srdečně vítali, neboť se obec stávala terčem útoků abchazských partyzánů v dobách, kdy zde gruzínská vojska nebyla přítomná. Ti sem pronikali od vesnice Džgjarda a podpalovali zdejší domy. S koncem této války opustilo Arménskou Ataru veškeré svanské obyvatelstvo a počet obyvatel se snížil oproti sovětským časům téměř na jednu dvacetinu. Z obce zůstal obydlený jen střed Arménské Atary, zatímco Alapankvaru, Depegindzu i Naa pohltil les.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 110 a jejich složení následovné:[1]

  • 62 Arménů (56,4 %)
  • 31 Abchazů (28,2 %)
  • 13 Rusů (11,8 %)
  • 4 ostatních národností (3,6 %)

Před válkou v Abcházii žilo v obci bez přičleněných vesniček 773 obyvatel.[3] V celém Arménsko-atarském selsovětu žilo 2021 obyvatel.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
  • Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b (rusky) www.ethno-kavkaz.narod.ru – sčítání lidu v Abcházii 2011
  2. Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. str. 384.
  3. Sčítání lidu v Sovětském svazu z roku 1989
  4. численность сел. населения. Очамчирский район – ethno-kavkaz.narod.ru