Reka
| Reka Река რეკა | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°46′19″ s. š., 41°37′48″ v. d. |
| Nadmořská výška | 100 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3 |
| Stát |  Abcházie (de facto) Gruzie (de jure) |
| Okres | Očamčyra |
 | |
  Reka | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 438 (2011[1]) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Reka (abchazsky Река, gruzínsky რეკა – Reka) je vesnice v Abcházii v okrese Očamčyra. Leží přibližně 18 km severovýchodně od okresního města Očamčyra. Obec sousedí na západě s Pakvašem, který odděluje říčka Ochurej, na severu a na východě s Agubediou v okrese Tkvarčeli a na jihu s Achuri a s Ačgvarou.
Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Reka (rusky Рекинская сельская администрация, abchazsky Река ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu se okrsek jmenoval Rekinský selsovět (Рекинский сельсовет).
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Součástí Reky jsou následující části:[2]
- Reka (Река)
- Reka-Agu (Река-агәы)
- Sačina (Сачина / Сачына)
- Džgjerian (Џьгьериан)
Historie[editovat | editovat zdroj]
S koncem 19. století, kdy byla Reka administrativně součástí obce Bedia, byl již celý historický region Samurzakan rozdělen na dvě jazykové zóny, abchazskou a megrelskou, kdy abcházština přetrvala v kopcích nad nížinou, kterou obsadili megrelové.[3]
V celém současném okresu Očamčyra je Reka jedinou obcí, jež nikdy nebyla součástí historického regionu Abžua, protože byla vždy součástí Samurzakanu. Na začátku 30. letech ale proběhla v Abcházii správní reforma, kdy byly staré ruské ujezdy nahrazeny rajóny. Tehdy byla stanovena nová hranice mezi rajóny Očamčyra a Gali a Reka se stala spolu s Agubediou a Čchvartalem součástí prvního jmenovaného na etnolingvistickém základu, který požadoval například abchazský bolševik Efrém Ešba v roce 1925 ve svém článku „Požadovali jsme a dostali jsme skutečně nezávislou sovětskou Abcházii“ (Мы требовали и получили настоящую независимую Советскую Абхазию).[4]
Tato správní reforma umožnila otevření školy v obci s vyučovacím jazykem abchazským, neboť v galském rajónu nebyly otevřeny vůbec žádné. Díky tomu zůstaly tyto tři obce jedinými z celého někdejšího Samurzakanu, kde se obyvatelé hlásí k abchazskému národu a mluví abchazsky.
Během války v Abcházii v letech 1992-1993 ovládali Reku abchazští partyzáni. Po skončení války zůstala po další správní reformě Reka součástí okresu Očamčyra.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 438 a jejich složení následovné:[1]
- 389 Abchazů (88,8 %)
- 45 Gruzínů (10,3 %)
- 4 příslušníci ostatních národností (0,9 %)
Před válkou v Abcházii žilo v obci bez přičleněných vesniček 263 obyvatel a celkově 501 obyvatel.[5] V Rekinském selsovětu v roce 1959 žilo 658 obyvatel.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
- Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b (rusky) www.ethno-kavkaz.narod.ru – sčítání lidu v Abcházii 2011
- ↑ Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. str. 427.
- ↑ Šugardt, G. О географии и статистике картвельских (южнокавказских) языков СМОМПК. Вып. XXVI. Tbilisi. 1899. str. 71.
- ↑ Marychuba I. R. Ефрем Эшба (выдающийся государственный деятель). Alašara. Suchumi. 1997. str. 503.
- ↑ Sčítání lidu v Sovětském svazu z roku 1989
- ↑ численность сел. населения. Очамчирский район – ethno-kavkaz.narod.ru