Reka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Reka
Река
რეკა
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 100 m n. m.
Časové pásmo UTC+3
Stát AbcházieAbcházie Abcházie
Okres Očamčyra
Reka na mapě
Reka
Reka
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 438 (2011[1])
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reka (abcházsky Река, gruzínsky რეკა – Reka) je vesnice v Abcházii v okrese Očamčyra. Leží přibližně 18 km severovýhodně od okresního města Očamčyra. Obec sousedí na západě s Pakvašem, který odděluje říčka Ochurej, na severu a na východě s Agubediou v okrese Tkvarčeli a na jihu s Achuri a s Ačgvarou.

Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Reka (rusky Рекинская сельская администрация, abchazsky Река ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu se okrsek jmenoval Rekinský selsovět (Рекинский сельсовет).

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Součástí Reky jsou následující části:[2]

  • Reka (Река)
  • Reka-Agu (Река-агәы)
  • Sačina (Сачина / Сачына)
  • Džgjerian (Џьгьериан)

Historie[editovat | editovat zdroj]

S koncem 19. století, kdy byla Reka administrativně součástí obce Bedia, byl již celý historický region Samurzakan rozdělen na dvě jazykové zóny, abchazskou a megrelskou, kdy abcházština přetrvala v kopcích nad nížinou, kterou obsadili megrelové.[3]

V celém současném okresu Očamčyra je Reka jedinou obcí, jež nikdy nebyla součástí historického regionu Abžua, protože byla vždy součástí Samurzakanu. Na začátku 30. letech ale proběhla v Abcházii správní reforma, kdy byly staré ruské ujezdy nahrazeny rajóny. Tehdy byla stanovena nová hranice mezi rajóny Očamčyra a Gali a Reka se stala spolu s Agubediou a Čchvartalem součástí prvního jmenovaného na etnolingvistickém základu, který požadoval například abchazský bolševik Efrém Ešba v roce 1925 ve svém článku „Požadovali jsme a dostali jsme skutečně nezávislou sovětskou Abcházii“ (Мы требовали и получили настоящую независимую Советскую Абхазию).[4]

Tato správní reforma umožnila otevření školy v obci s vyučovacím jazykem abchazským, neboť v galském rajónu nebyly otevřeny vůbec žádné. Díky tomu zůstaly tyto tři obce jedinými z celého někdejšího Samurzakanu, kde se obyvatelé hlásí k abchazskému národu a mluví abcházsky.

Během války v Abcházii v letech 1992-1993 ovládali Reku abchazští partyzáni. Po skončení války zůstala po další správní reformě Reka součástí okresu Očamčyra.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 438 a jejich složení následovné:[1]

  • 389 Abchazů (88,8 %)
  • 45 Gruzínů (10,3 %)
  • 4 příslušníci ostatních národností (0,9 %)

Před válkou v Abcházii žilo v obci bez přičleněných vesniček 263 obyvatel a celkově 501 obyvatel.[5] V Rekinském selsovětu v roce 1959 žilo 658 obyvatel.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
  • Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b (rusky) www.ethno-kavkaz.narod.ru – sčítání lidu v Abcházii 2011
  2. Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. str. 427.
  3. Šugardt, G. О географии и статистике картвельских (южнокавказских) языков СМОМПК. Вып. XXVI. Tbilisi. 1899. str. 71.
  4. Marychuba I. R. Ефрем Эшба (выдающийся государственный деятель). Alašara. Suchumi. 1997. str. 503.
  5. Sčítání lidu v Sovětském svazu z roku 1989
  6. численность сел. населения. Очамчирский район – ethno-kavkaz.narod.ru