Královský palác v Neapoli
| Královský palác v Neapoli | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční architektura |
| Architekt | Domenico Fontana |
| Poloha | |
| Adresa | Piazza del Plebiscito 1, 80132 Napoli a Piazza Del Plebiscito 1, 80132 Napoli, Neapol,  Itálie |
| Ulice | piazza del Plebiscito |
| Souřadnice | 40°50′10,09″ s. š., 14°14′57,42″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Královský palác v Neapoli (italsky Palazzo Reale di Napoli) je palác v italském městě Neapol. Jde o jednu ze čtyřech královských rezidencí (vedle Caserty, Capodimonte a Portici) dynastie Bourbonů, kteří vládli v 18. a 19. století Neapolskému a Sicilskému království (později přeměněno v jedno Království obojí Sicílie).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Palác byl postaven na místě dřívější rezidence španělských králů, která byla vybudována pro Filipa III. Španělského (v Neapoli jako Filip II.), který však Neapol nikdy nenavštívil. Palác postavil v letech 1600-1602 [1] architekt Domenico Fontana. Královská rodina však většinu času trávila v blízké Casertě, jelikož Neapol byla v té době již městem velmi rušným a jako přístav byla také snadným cílem pro nepřátelské námořní útoky.
Palác ze 17. století, jak jej můžeme vidět dnes, je výsledkem mnoha přestaveb a změn. V polovině 18. století byl za přestavby paláce zodpovědný Luigi Vanvitelli, a později, v roce 1838 Gaetano Genovese (po požáru paláce). Po druhé světové válce proběhly další opravy, neboť palác byl v roce 1943 poškozen bombami Spojenců i okupačních vojsk. Místnosti pro královskou rodinu musely být rekonstruovány a znovu zařízeny [2].V roce 1950 byl palác opraven.
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Vstup do paláce je na jeho západní straně z přilehlého náměstí Piazza del Plebiscito. Tato západní fasáda je vyzdobena řadou soch králů, kteří vládli Neapoli od 12. století: Roger II. Sicilský, Fridrich II. Štaufský, Karel I. z Anjou, Alfonso V. Aragonský, Karel V. Habsburský, Karel III. Španělský, Joachim Murat a Viktor Emanuel II. (první král sjednocené Itálie).
Současný stav
[editovat | editovat zdroj]Dnes je v paláci umístěno muzeum, několik městských úřadu, a Národní knihovna (Biblioteca Nazionale). Mezi vzácné tiskopisy této knihovny patří mj. kopie Dantovy Božské komedie z roku 1485, která je zdobená rytinami Sandra Botticelliho [2]. Součástí paláce je dvorní divadlo Teatrino di corte. S palácem je rovněž spojeno Teatro San Carlo (nejstarší dodnes hrající operní divadlo z roku 1737).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pałac Królewski w Neapolu na polské Wikipedii.
- ↑ Bartoněk, A.,Bartoňková, D.: Itálie, San Marino, Vatikán, Praha 1997, str. 78, ISBN 80-7033-452-5
- ↑ a b Allan, D.: Neapol, Capri a pobřeží Amalfi, Kyjov 2001, str.27, ISBN 80-85840-70-7
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Královský palác v Neapoli na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
