Krymská astrofyzikální observatoř
| Krymská astrofyzikální observatoř | |
|---|---|
 Observatoř a Naučnyj z místa zvaného „Skály“ („Скалы“); kupole zleva doprava: 2,6m ZTSH Teleskop, 1,25 m teleskop AZT 11 a solární teleskop BST-1 | |
| Kód observatoře | 095 |
| Místo | Bachčisaraj, Nauchnyi a Krym |
| Stát | Rusko a Ukrajina |
| Souřadnice | 44°43′36″ s. š., 34°0′57,1″ v. d. |
| Nadmořská výška | 590 m n. m. |
| Webová stránka | http://crao.ru/ru/ |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krymská astrofyzikální observatoř (rusky Крымская астрофизическая обсерватория, КрАО; ukrajinsky Кримська астрофізична обсерваторія; anglicky Crimean Astrophysical Observatory, CrAO) je observatoř nacházející se v Bachčisarajském rajónu na Krymu.
Observatoř je známá svými objevy v oblasti astrofyziky a planetek. Jde o jedno z nejvýznamnějších pracovišť v oboru na světě, v letech 1966 až 2007 zde bylo objeveno celkem 1286 asteroidů.[1] KrAO je běžně nazývána zkráceným názvem Krym-Naučnyj. Anglickou zkratku observatoře nese planetka hlavního pásu (1725) CrAO, objevená 20. září 1930 G. N. Neujminem v Simeizské observatoři.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Bývalé sovětské zařízení sestává ze dvou hvězdáren vzdálených od sebe přibližně 30 kilometrů:
- Observatoř v nadmořské výšce 560 m n. m. u sídla městského typu Naučnyj, asi 30 km od Simferopolu, 12 kilometrů od města Bachčisaraj. Vznikla 30. června 1945, jejím základem bylo oddělení Pulkovské hvězdárny Ruská akademie věd u města Simeiz.
- Simeizská observatoř, 16 km jihozápadně od města Jalta (nadmořská výška asi 200 m n. m.44°24′46,16″ s. š., 33°59′29,71″ v. d.).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hvězdárna ve městě Simeiz existuje již od roku 1900. V té době bylo založeno jako soukromá observatoř a později, v roce 1912 se stala nejjižnější pobočkou Pulkovské observatoře v Petrohradě. Poté, co byla během druhé světové války zničena, byla znovu vybudována v roce 1948. Po válce sem byl, jako součást válečných reparací, přivezen 120cm zrcadlový dalekohled, rozebraný na hvězdárně Berlín-Babelsberg, a zde znovu sestavený.[2] Zařízení v Naučném je mladší a dokončeno bylo v roce 1949. Poskytuje spolupráci s evropskými a ruskými vědci.
Vybavení
[editovat | editovat zdroj]Observatoř je vybavena 65cm Maksutovovým dalekohledem, dvěma zrcadlovými dalekohledy s průměrem 1,2 a 2,6 metru, koronografem, dvěma solárními věžemi a dvojitý 40cm astrograf. Na hvězdárně Simeiz je umístěn 22m radioteleskop. V blízkosti hvězdárny v Naučném sídlí i pozorovací stanice státního Šternbergova astronomického institutu (Государственный астрономический институт имени Штернберга) Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova, která vznikla v roce 1957.
Těžiště výzkumného zaměření observatoře leží v oblastech fyziky Slunce, pozorování binárních systémů, radiální rychlosti hvězd a studia kvasarů.
Významní pracovníci a vědci
[editovat | editovat zdroj]Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Solární teleskop BST-1 -
Optický dalekohled s průměrem 2,6 metru je nazván po Grigoriji Šajnovi. -
122cm teleskop z Babelsbergu -
Mítink za záchranu observatoře v roce 2013
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Krim-Observatorium na německé Wikipedii a Crimean Astrophysical Observatory na anglické Wikipedii.
- ↑ Minor Planet Discovery Sites [online]. [cit. 2016-05-24]. Dostupné online.
- ↑ Crimean Astrophysical Observatory. Brief History [online]. [cit. 2016-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-16.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krymská astrofyzikální observatoř na Wikimedia Commons - (anglicky) Krymská astrofyzikální observatoř
- (anglicky) Sternbergův institut
- (anglicky) (rusky) Stránky Krymské astronomické observatoře
