Kronika trojánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stránka z Kroniky trojánské

Kronika trojánská je středověký historický román, staročeský překlad latinského díla Historia Troiana, jež sepsal roku 1287 Guido de Columna. Kniha románovým způsobem zpracovává námět dobytí starověké Troje. Kniha byla přeložena do češtiny a vyšla tiskem, takže je to jedna z nejstarších dochovaných inkunábulí v češtině.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tento prvotisk byl zhotoven ve druhé polovině 15. století v Plzni; tiskař je neznámý. Za datum vydání byl dlouho považován rok 1468, později však dr. Emma Urbánková z Národní knihovny v Praze objevila rukopis, který byl přesnou předlohou tištěného vydání a nese rovněž datum 1468. Protože datum 1468 je vzhledem k šíření knihtisku ve Střední Evropě až příliš ranné a protože tiskař patrně neuměl česky, mohlo být i datum mechanicky převzato z tohoto rukopisu a tisk může být ve skutečnosti jaž o 10 let mladší. Nejstarší knihou, tištěnou v Čechách, tak mohou být i latinská Statuta Arnošta z Pardubic (Statuta provinicialia Arnesti) z roku 1476[1]. Druhého vydání se Kronika trojánská dočkala roku 1488 kdy vyšla v Praze. Do dnešního dne se dochovaly 3 exempláře původního vydání Kroniky trojánské.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Po stránce typologické prvotisk není jednotným dílem. Tiskař narážel na různé technologické nedostatky a překážky tiskárny. Je použito nejednotné gotické písmo, tzv. česká bastarda, které bylo ulito podle dobových rukopisných tvarů. Pro iniciálky byly použity dřevořezné vzory. V sazbě je použito celkem 99 malých a 32 velkých liter. Tehdejší způsob knihtisku, kdy pevnost sazby byla podporována provlékáním každé kuželky písma drátem nebo motouzem, měl nemalý vliv na špatné postavení písmen i na hojné ulamování akcentů, které při slepování vazby trpěly nejvíce. V kronice není užita délka hlásek ani česká interpunkce (jen tečky, dvojtečky a rozdělovací znaménka, dělení slov však nedodržuje pravidla). Není užita signatura. Dále jsou v kronice znaménka důležitá pro badatele v dějinách knihtisku, protože určují místa tisku. Stejný znak je použit i ve "Statutech Arnošta z Pardubic", vydaných v Plzni; podle toho lze usoudit, že Kronika vyšla též v Plzni. Obsahuje řadu tiskových chyb, které nasvědčují, že sazba neprošla korekturou a tiskař možná neuměl česky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Voit, Petr: Encyklopedie knihy. Praha 2006, s. 501-503; podrobná argumentace Urbánková, Emma: Nejstarší prvotisky českého původu, In: Knihtisk a kniha v českých zemích od husitství do Bílé hory (ed. František Šmahel). Academia, Praha 1970, s. 15-59.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pravoslav Kneidl, Kronika Trojánská a nejstarší prvotisky vytištěné v Čechách. In: Strahovská knihovna 11, 1976, str. 160-188. (Hájí datování 1468)
  • Emma Urbánková, Nejstarší prvotisky českého původu, In: Knihtisk a kniha v českých zemích od husitství do Bílé hory (ed. František Šmahel). Academia, Praha 1970, s. 15-59. (Datuje 1476 nebo později)
  • Petr Voit, Encyklopedie knihy. Praha 2006, s. 501-503;

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]