Statuta Arnošta z Pardubic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Statuta Arnošta z Pardubic (latinsky Statuta provinicialia Arnesti; Statuta provincialia de anno 1349 cum tractatu De tribus punctis religionis christianae) je církevní zákoník arcibiskupa Arnošta z Pardubic z roku 1349 psaný latinsky, v němž systematicky stanovil hlavní zásady církevního práva na území tehdejší nově vzniklé české církevní provincie (složené z pražského arcibiskupství, olomouckého a litomyšlského biskupství). Vymezil kompetenci a způsob jednání biskupského soudu. Statuta Arnošta z Pardubic zajišťovala jednotný právní výklad pro řízení duchovní správy.

Důležité je též pozdější vydání statut tiskem roku 1476 v Plzni anonymním tiskařem (označovaným Tiskař Arnoštových statut). Jde o nejstarší datovaný prvotisk českého původu a je pravděpodobné, že se jedná zároveň o nejstarší v Čechách (českých zemích) tištěný prvotisk vůbec, ovšem to je předmětem odborných sporů.[1] Starší by mohla být Kronika trojánská (1468?), vydaná též v Plzni.

Známé exempláře inkunábulí se nalézají v:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. URBÁNKOVÁ Emma. Statuta Arnoštova, nejstarší datovaný prvotisk českého původu. Ročenka SK ČSSR 1965. Praha: 1966, str. 49–59.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]